V tomto článku se budeme zabývat významem Vodní mlýn Mlčeň v každodenním životě a prozkoumáme jeho význam v různých aspektech naší společnosti. Od svého dopadu na ekonomiku až po svůj vliv na populární kulturu, Vodní mlýn Mlčeň hraje zásadní roli ve způsobu, jakým interagujeme se světem kolem nás. Prostřednictvím podrobné analýzy prozkoumáme, jak se Vodní mlýn Mlčeň vyvíjel v průběhu času a jak nadále formuje naše jednání a rozhodnutí v současnosti. Kromě toho prozkoumáme budoucí vyhlídky Vodní mlýn Mlčeň a jak se může v budoucnu změnit jeho relevance. Tento článek si klade za cíl poskytnout široký a podrobný přehled o důležitosti Vodní mlýn Mlčeň a vyzývá čtenáře, aby se zamysleli nad jeho dopadem na jejich vlastní životy.
Vodní mlýn | |
---|---|
![]() vodní mlýn | |
Poloha | |
Adresa | Kokořínský Důl čp. 8 a 9, Kokořín, okres Mělník, ![]() |
Souřadnice | 50°25′19,11″ s. š., 14°34′32,85″ v. d. |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 20725/2-3729 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vodní mlýn Mlčeň (Mltshchiner Mühle) v osadě Mlčeň v Kokořínském Dole v okrese Mělník je vodní mlýn, který stojí jižně od obce na samotě v údolí na říčce Pšovka.[1] Je chráněn jako nemovitá kulturní památka České republiky.[2]
Mlýn pravděpodobně existoval již v 16. století. Po skončení třicetileté války nějakou dobu nemlel – mlčel, a odtud pochází jeho jméno. Roku 1888 proběhla dražba v odhadní ceně 17.481 zlatých. Jeho původní č.p. bylo 1.[1]
Mlýn je tvořen patrovou zděnou dvoukřídlou budovou obytného domu s mlýnicí, přízemním zděným objektem výměnku s chlévy, zděnou stodolou a pilířovou bránou. Dům má jednoduchou dekorativní fasádu a je krytý sedlovou střechou. Jádro mlýna je barokní, přestavbou prošel ve 2. polovině 19. století.[2]
Voda na vodní kolo vedla náhonem.[1] V roce 1930 zde bylo jedno kolo na svrchní vodu (průtok 0,158 m³/s, spád 5,4 m, výkon 7.36 k) a Francisova turbína (průtok 0,2 m³/s, spád 4,3 m, výkon 8,7 k).[1] Začátkem 20. století byla instalována Bánkiho turbína (vynalezena 1917), která poháněla kromě mlecího zařízení také dynamo vyrábějící elektřinu pro potřeby objektu.[1]