V dnešní době je Vodní elektrárna Zlatoličje téma, které v různých oblastech získává stále větší význam. Ať už ve světě techniky, vědy, společnosti nebo kultury, Vodní elektrárna Zlatoličje upoutal pozornost odborníků i veřejnosti obecně. Zájem o Vodní elektrárna Zlatoličje vedl k neustále se vyvíjející debatě a hloubkové analýze jejích důsledků a dopadů. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Vodní elektrárna Zlatoličje a jeho dnešní dopad. Dále prozkoumáme trendy, které se kolem Vodní elektrárna Zlatoličje vyvinuly, a navrhneme některé úvahy o jeho budoucnosti.
Vodní elektrárna Zlatoličje | |
---|---|
![]() Přívodní kanál | |
Stát | ![]() |
Začátek výstavby | 1964 |
Dokončení | 1969 |
Vodní elektrárna | |
Turbína | 2 vertikální Kaplanovy turbíny |
Spád | 33 m |
Elektrická energie | |
Celkový výkon | 126 MW |
Roční výroba | 577 milionů kWh |
Souřadnice | 46°26′52,5″ s. š., 15°47′11,98″ v. d. |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vodní elektrárna Zlatoličje (zkratkou HE Zlatoličje) je vodní elektrárna ve východním Slovinsku. Leží na řece Drávě, v blízkosti vesnice Zlatoličje v občině Starše, v Podrávském regionu. Elektrárnu provozuje společnost Dravske elektrarne Maribor.
Stavba elektrárny započala v roce 1964, do provozu byla uvedena v roce 1969. Slavnostní zahájení provozu provedl tehdejší prezident Josip Broz Tito.
Je to první elektrárna postavená na vodním kanálu v bývalé SFRJ. Jsou zde použity dvě svislé Kaplanovy turbíny.[1]
Celkový instalovaný výkon elektrárny při spádu zhruba 33 m je 126 MW a ročně se zde vyrobí 577 milionů kWh. Přehradní jezero je dlouhé 6,5 km a rozkládá se převážně na území města Maribor.[1]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hidroelektrarna Zlatoličje na slovinské Wikipedii.