Vodicí linie

V tomto článku prozkoumáme fascinující svět Vodicí linie, téma, které upoutalo pozornost lidí všech věkových kategorií az různých částí světa. Abychom tomuto fenoménu plně porozuměli, ponoříme se do jeho historie, původu a vývoje v čase. Kromě toho budeme analyzovat jeho dopad na společnost a jak ovlivnil různé aspekty našeho každodenního života. Prostřednictvím multidisciplinárního přístupu prozkoumáme nejdůležitější aspekty související s Vodicí linie, od jeho kulturních projevů až po jeho význam ve vědecké oblasti, s cílem poskytnout komplexní vizi tohoto vzrušujícího tématu.

ikona
Tento článek nepokrývá téma dostatečně z celosvětového hlediska.
Pokuste se, prosíme, článek vylepšit a doplnit nebo k možnému zdokonalení přispět v diskusi.

Vodicí linie je stavební prvek usnadňující pohyb nevidomých nebo slabozrakých po pěších komunikacích. Je tvořena spojnicí hmatných orientačních bodů sledující pěší komunikace. Vodicí linie můžeme rozdělit na umělé a přirozené. Podle vyhlášky č. 369/2001 Sb. je možné vodicí linii přerušit na vzdálenost max. 8 m a délka jednotlivých částí přirozeného hmatného vedení musí být nejméně 1,5 m, šířka 0,4 m a výška 0,3 m.

Přirozená vodicí linie je tvořena uspořádáním stavby – např. stěnou budovy, oplocením nebo zvýšenou obrubou podél pěší komunikace. Výška obruby musí být vyšší než 0,06 m nad pochozí plochou.[1]

Umělá vodicí linie nahrazuje přirozenou vodicí linii. V interiéru musí být široká min. 0,3 m, v exteriéru min. 0,40 m a může být tvořena např. reliéfní dlažbou.

Reference

  1. ↑ Vyhláška ze dne 5. listopadu 2009 o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb, Sbírka zákonů č. 398/2009

Externí odkazy