Vnorovice

Název Vnorovice vyvolává u každého člověka jiné představy a emoce. Ať už se jedná o osobu, téma nebo rande, Vnorovice má schopnost upoutat pozornost a podnítit zvědavost. V tomto článku důkladně prozkoumáme význam a důležitost Vnorovice a také jeho vliv na společnost a náš každodenní život. Od jeho vzniku až po jeho dnešní relevanci budeme analyzovat všechny klíčové aspekty, které dělají z Vnorovice téma, které stojí za diskusi a zamyšlení. Připojte se k nám na této fascinující cestě přes Vnorovice.

Vnorovice
Náves
Náves
Lokalita
Charaktervesnice
ObecStaré Hobzí
OkresJindřichův Hradec
KrajJihočeský kraj
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel70 (2021)[1]
Katastrální územíVnorovice (5,2 km²)
PSČ380 01
Počet domů29 (2021)[2]
Vnorovice
Vnorovice
Další údaje
Kód části obce184187
Kód k. ú.784184
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vnorovice (německy Urwitz[3]) jsou vesnice, část obce Staré Hobzí v okrese Jindřichův Hradec v Jihočeském kraji. Leží 2,8 kilometru severně od Starého Hobzí, v nadmořské výšce 467 metrů. Postavena je po obou březích Vnorovického potoka, který je levostranným přítokem Moravské Dyje v jihovýchodní části Dačické kotliny. V malé obci dříve žilo převážně německé obyvatelstvo, po roce 1918 s českou menšinou.

Název

Až do konce 19. století se jméno vesnice psalo v podobě Norovice (německy zprvu Norowicz, od poloviny 18. století Urwitz). Její výchozí tvar Norovici byl pojmenováním obyvatel vsi, byl odvozen od osobního jména Nor (což byla nejspíš domácká podoba jména Norbert) a znamenal "Norovi lidé". Podoba Vnorovice vznikla splynutím s předložkou v a úředně byla ustanovena definitivně roku 1924. Nejstarší německý doklad z roku 1348 Orabicz vznikl (mimo jiné) odstraněním počátečního N- ve spojení s předložkou in ("v"): in Norabicz > in Orabicz). Podobně vzniklo pozdější Urwitz.[4]

Historie

Spálený (Hardův) mlýn
Kaplička

Ves je v historických pramenech poprvé uváděna v roce 1348 jako část majetku Heřmana z Hradce (dominos Hermannus de Norovicz).[5] V roce 1369 prodal Heřman za 132 kop ves Vnorovice s mlýnem a dvůr v Lipnici Sedlinovi ze Sichelbachu na Lubnici a Henslinovi z Vydří.[6][7] Podle lánového rejstříku bylo ve vsi před třicetiletou válkou 22 usedlostí. V roce 1843 žilo ve Vnorovicích 180 obyvatel ve 27 domech a 47 domácnostech. Desátky se odváděly panství Budíškovice a faře ve Starém Hobzí. Na sobotní týdenní trhy se jezdilo do Dačic. Hadrův mlýn se uvádí již od roku 1369. Vesnice byla elektrifikována připojením na síť ZME Brno v roce 1932

Přírodní poměry

Podél západní hranice katastrálního území Vnorovic teče řeka Moravská Dyje. Její údolí zde je chráněno přírodní památka Moravská Dyje, ke které patří také oddělená část v údolí Vnorovického potoka.

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[8][9]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 155 155 139 173 166 183 151 130 115 108 101 81 66 49 70
Počet domů 30 30 30 31 31 31 31 30 25 25 22 25 25 28 29

Obecní správa

Při sčítání lidu v letech 1850–1974 Vnorovice byly samostatnou obcí, se kterým patřily nejprve do okresu Dačice, ale od roku 1960 v okrese Jindřichův Hradec. Od 1. července 1974 jsou částí obce Staré Hobzí v okrese Jindřichův Hradec. V letech 1850–1899 k obci patřily Nové Dvory.[10]

Škola

Vlastní jednotřídní školu si obec postavila v roce 1900, když do té doby byla přiškolena do Sarého Hobzí. V roce 1936 zde byla zřízena česká soukromá obecná škola a od ledna 1938 i mateřská škola. Po okupaci pohraničí v roce 1938 a zabrání obce, bylo české školství zlikvidováno. Vyučování v českém jazyce bylo obnoveno v roce 1945, kdy bylo německé obyvatelstvo odsunuto a obec byla obydlena českými dosídlenci. Pro malý počet žáků byla škola v 60. letech minulého století zrušena a žáci byli převedeni do Starého Hobzí.

Pamětihodnosti

  • Kaple svatých Andělů na návsi

Odkazy

Reference

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. .
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
  3. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 169. 
  4. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 727.
  5. Dějiny města Jindřichova Hradce, 1929 (sedmidílné, 1927 - 1937), ve výčtu majetku, kdy po otcově smrti roku 1348 Heřman z Hradce získává statky, podle kterých se ustaluje jeho predikát. Získává polovinu Jindřichova Hradce (druhou bratr Jindřich), čtvrtinu města Slavonic (jako každý z jeho bratrů) a zboží Bílkovské s hradem Šternberkem.
  6. MZD 1 Brno, s. 80/505
  7. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 218. 
  8. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 . Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 . Dostupné online. 
  9. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data . . Dostupné online. 
  10. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 629, 376. 

Literatura

  • NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Dačicko Slavonicko Telčsko. Brno: Muzejní spolek Brno, 2005. ISBN 80-7275-059-3. S. 799–801. 

Externí odkazy