Violka divotvárná
V tomto článku prozkoumáme fascinující svět Violka divotvárná. Od jeho počátků až po jeho dopad na moderní společnost se podíváme do hloubky na všechny aspekty související s Violka divotvárná. Toto téma upoutalo pozornost odborníků i fanoušků a na těchto stránkách budeme analyzovat nejdůležitější aspekty týkající se Violka divotvárná. Ať už z historického, vědeckého, kulturního nebo společenského hlediska, tento článek nabízí ucelenou vizi, která umožní čtenáři pochopit význam a rozsah Violka divotvárná v dnešním světě. Jsme si jisti, že zde uvedené informace vzbudí zájem a zvědavost těch, kteří si chtějí prohloubit své znalosti o Violka divotvárná.
 Violka divotvárná | |
|---|---|
 Violka divotvárná (Viola mirabilis) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | malpígiotvaré (Malpighiales) |
| Čeleď | violkovité (Violaceae) |
| Rod | violka (Viola) |
| Binomické jméno | |
| Viola mirabilis L., 1753 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Violka divotvárná (Viola mirabilis) je vytrvalá bylina z čeledi violkovité (Violaceae).
Popis
Na jaře za květu je poměrně nízká (cca 10–12 cm). Později se lodyha (i listy) zvětšuje a prodlužuje až na 30 cm. Oddenek je často vícehlavý a rostlina tak tvoří trsy. Listy jsou jednoduché, čepele listů na bázi srdčité, okrouhle vejčité až téměř okrouhlé, na okraji vroubkovaně pilovité. Řapíky jsou na kýlu nápadně nazpět chlupaté, chlupy na kýlu jsou nápadnější a delší než na jiných místech řapíku, tím se tento druh odlišuje od všech ostatních v ČR rostoucích violek. Lodyha se vytváří, i když na jaře může být ještě nenápadná. Na bázi listů jsou palisty, které jsou celokrajné a výrazně rezaté, týká se to palistů od přízemních listů, (snad jen časně na jaře jsou jen bledě růžové), což je další výrazný znak druhu. Na květní stopce jsou listénce, které jsou v polovině květní stopky a výše. Květy jsou vonné, korunní lístky jsou lilákové až světle fialové, ostruha je světle liláková až bělavá. Kromě toho se vytvářejí také kleistogamické květy. Kvete v dubnu až v květnu. Plodem je tobolka.
Rozšíření ve světě
Roste v Evropě, kromě západu, na sever zasahuje po jižní Finsko a střední Skandinávii, na východ její areál sahá až po západní Sibiř. Ve východní Asii roste blízce příbuzný druh Viola brachysepala. Mapa viz zde: .
Rozšíření v Česku
Dosti teplomilný druh preferující bazické substráty. V chladnějších územích s kyselým podkladem často i v rozsáhlých územích chybí. Nejčastěji roste v teplomilných doubravách, dubohabřinách, méně často i v jiných typech listnatých lesů.
Odkazy
Literatura
- Kirschner J. et Skalický V. (1990) :Viola – In: Hejný S. et Slavík B. (eds.), Květena České republiky, vol. 2. – Praha: Academia, 1990. – p. 394–431 – ISBN 80-200-1089-0
- Suda J. (2002) :Viola – In: Kubát K. et al. (eds.), Klíč ke květeně České republiky. – Praha: Academia, 2002. – p. 207–214
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu violka divotvárná na Wikimedia Commons 
Taxon Viola mirabilis ve Wikidruzích
