V dnešní době je Vila Roberta Schmidta tématem velkého významu v dnešní společnosti. Po desetiletí byl Vila Roberta Schmidta předmětem zájmu a debat v různých oblastech, od politiky po vědu. Existuje mnoho aspektů kolem Vila Roberta Schmidta, od jeho původu až po jeho globální důsledky. V tomto článku prozkoumáme některé z nejrelevantnějších aspektů Vila Roberta Schmidta a budeme se zabývat jeho mnoha dimenzemi a dopady dnes. Od svého vlivu na ekonomiku, přes jeho dopady na každodenní život až po jeho vztah k jiným oblastem vědění, je Vila Roberta Schmidta prezentován jako téma studia a reflexe velkého významu pro pochopení současného světa. V tomto směru budeme analyzovat některé myšlenky a teorie, které se objevily kolem Vila Roberta Schmidta, stejně jako perspektivy a debaty, které zůstávají platné i dnes.
Vila Roberta Schmidta | |
---|---|
![]() Vila Roberta Schmidta v červenci 2020 | |
Základní informace | |
Architekt | Rudolf Němec |
Poloha | |
Adresa | Hradec Králové, ![]() |
Ulice | Třída Karla IV. |
Souřadnice | 50°12′49,31″ s. š., 15°49′14,49″ v. d. |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vila Roberta Schmidta je rodinný dům v Hradci Králové zbudovaný pro stavitele Roberta Schmidta v letech 1908–09. Autorem projektu vily byl architekt Rudolf Němec.[1][2]
Ing. Robert Schmidt byl majitelem jedné v nejvýznamnějších stavebních společností na Královéhradecku a ve své profesní praxi často spolupracoval s předními architekty, mezi nimiž byli např. Josef Gočár nebo Rudolf Němec, žák Bedřicha Ohmanna. Právě Rudolfa Němce oslovil Schmidt s poptávkou na návrh vlastní vily na okraji Pražského předměstí.[1][3]
Němcův projekt je inspirován tehdy oblíbeným stylem anglického rodinného domu. Návrh domu asociuje práce Jana Kotěry z jeho raného období. Ústředním prostorem interiéru byla dvouúrovňová schodišťová hala s krbem – symbolem tepla domova. Z haly byly přístupné reprezentační místnosti (salon, jídelna s letní terasou), ale také kuchyně a ložnice spojená s koupelnou. Z dřevěného schodiště ukončeného galerií se pak vstupovalo do pokojů pro hosty. Podobně jako Kotěra, i Němec nejprve vytvořil funkční vnitřní prostor, a potom teprve navrhoval exteriér domu. Výzdobu ale pojal bohatěji než v případě Kotěrových návrhů: ornamentální linky kolem oken, umělecké detaily v kovu, dřevěné prvky ve štítech, bosáž z neomítaných žlutých lícovek na nárožích domu. Součástí areálu domu, který i stylem zahrady připomíná spíš venkovský dům než městskou vilu, byl i domek pro kočího se stájemi, kočárovnou, kůlnou a kioskem.[1][3]
V roce 1929 byl areál rozšířen o novostavbu ateliéru, kde sídlila stavební firma Roberta Schmidta.[1]