Vila Dela (Staré Splavy)

V tomto článku se podíváme do hloubky na téma Vila Dela (Staré Splavy) a všechny jeho důsledky. Vila Dela (Staré Splavy) je dnes velmi aktuální téma, protože má významný dopad na různé aspekty našeho každodenního života. V tomto článku budeme zkoumat různé aspekty a perspektivy související s Vila Dela (Staré Splavy), od jeho historie a vývoje až po jeho vliv na dnešní společnost. Prozkoumáme také různé názory a debaty točící se kolem Vila Dela (Staré Splavy), stejně jako možné budoucí důsledky, které by to mohlo mít v našem neustále se měnícím světě. Prostřednictvím vyčerpávající a přísné analýzy se snažíme osvětlit toto složité téma a rozluštit jeho rozmanité dimenze, abychom mu plně porozuměli.

Vila Dela
Vila Dela byla postavena podle návrhu elitního meziválečného architekta Otto Kohna.
Vila Dela byla postavena podle návrhu elitního meziválečného architekta Otto Kohna.
Základní informace
ArchitektOtto Kohn
Poloha
AdresaStaré Splavy, ČeskoČesko Česko
Souřadnice50°35′12,72″ s. š., 14°38′16,83″ v. d.
Map
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vila Dela (známá též jako Dela, Villa Dela, Rindlerova vila nebo Kohnova vila) je funkcionalistická vila ve Starých Splavech.

Historie

Objekt čp. 121 se nachází ve Starých Splavech, ve vilové čtvrti Lázeňský vrch. Pro židovskou rodinu Rindlerových z Prahy ji jako letní obytný dům na přelomu dvacátých a třicátých let 20. století navrhl[1] jeden z nejvýznačnějších pražských židovských meziválečných architektů Otto Kohn, autor např. pražského obytného komplexu Molochov na Letné, bratr Karla Kohna, a mj., také biologický otec režiséra Miloše Formana.[2]

Stavba byla realizována v letech 1927–1929, pravděpodobně stavitelem Josefem Fritschem, který je také autorem původního architektonického návrhu.[3]

V roce 1938 byla po záboru Sudet Třetí říší arizována a po druhé světové válce ji odkoupila soukromá osoba, která ji vlastní dodnes.

Vila byla pojmenována po manželce majitele, Adéle Rindlerové (která byla r. 1942 zavražděna nacisty během holocaustu ve vyhlazovacím táboře v Osvětimi-Birkenau).[4]

Architektura

Původní architektonický plán ing. arch. Otto Kohna

Jedná se o dvoupatrovou funkcionalistickou stavbu obdélníkového půdorysu. Architektonický návrh domu se drží konceptu funkcionalismu: forma sleduje funkci. Objekt má přísně pravoúhlé tvary, které narušuje pouze zaoblená nárožní terasa v přízemí, a balkon prvního patra, stojící na čtvercových sloupech na kamenné podezdívce. Pro vilu je charakteristická kombinace hladkých omítaných ploch a detailů, fasáda je hladká a prosta jakýchkoliv dekorací. V současnosti má pastelově oranžovou barvu, původně lze předpokládat snad bílou. Okna jsou rozmístěna nepravidelně, neboť odpovídají funkci jednotlivých prostor domu. Nápadným prvkem, který kontrastuje s uhlazenou formou stavby, je kamenná podezdívka z pískovcových kvádrů, typických pro zdejší stavby.

Současnost

Vila v nedávné době[kdy?] prošla částečnou rekonstrukcí. Již dříve byly odstraněny některé původní prvky, např. kruhové okénko v průčelí prvního patra. Budova není památkově chráněná a není přístupná veřejnosti.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Praha, Paříž, Ekvádor. Po stopách bratrů Kohnových | Design. Lidovky.cz . 2019-04-12 . Dostupné online. 
  2. ↑ Oscarový režisér měl dva tatínky: Formana zplodil architekt Kohn!. Blesk.cz . . Dostupné online. 
  3. ↑ Památkový katalog: Dům . Národní památkový ústav . Dostupné online. 
  4. ↑ Adéla Rindlerová | Databáze obětí | Holocaust. www.holocaust.cz . . Dostupné online. 

Související články