Vibrio

V tomto článku prozkoumáme do hloubky Vibrio, téma, které v poslední době upoutalo pozornost mnoha lidí. Když se ponoříme do tohoto vzrušujícího tématu, pokusíme se osvětlit jeho důležitost a relevanci v dnešním světě. Od svého vzniku až po jeho dopad na společnost byl Vibrio předmětem debat a analýz a v tomto článku se pokusíme objektivně a podrobně popsat všechny jeho aspekty. Prostřednictvím multidisciplinárního přístupu prozkoumáme historické, kulturní a současné aspekty Vibrio s cílem poskytnout našim čtenářům širší a hlubší pochopení tohoto fascinujícího tématu.

Jak číst taxoboxVibrio
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Doménabakterie (Bacteria)
KmenProteobacteria
TřídaGammaproteobacteria
ŘádVibrionales
ČeleďVibrionaceae
RodVibrio
Pacini 1854
Typový druh
Vibrio cholerae
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rod Vibrio patří do čeledi Vibrionaceae, kam patří rody Vibrio a Photobacterium.[1] Jsou to fakultativně anaerobní gramnegativní zakřivené tyčinky patřící mezi nesporulující bakterie. Od čeledi Enterobacteriaceae se liší polárním umístěním bičíků a positivní oxidázovou reakcí.[1]

Inkubační doba tohoto rodu je 12-72 hodin a očkuje se proti ní perorální nebo intramuskulární vakcínou.[2]

Základní charakteristika

Všechny druhy jsou pohyblivé a k pohybu používají bičík (flagellum). Díky svému rychlému pohybu dostal tento rod jméno Vibrio. Mají fermentativní a respiratorní metabolismus. Některé druhy, například Vibrio fischeri, jsou díky enzymu luciferáze schopné bioluminiscence, způsobují tzv. světélkování moře. Žijí převážně v tropických a subtropických oblastech, buď volně ve slané vodě, ale můžeme je najít i ve sladkých vodách, nebo v soužití s mořskými živočichy, kde figurují jako symbionti, ale i jako paraziti. Nejčastěji se nacházejí v přístavech. Vibria jsou také často lidskými patogeny. Mezi ně patří například V. cholerae, V. parahaemolyticus a V. vulnificus. K nákaze dochází většinou po pozření nedovařených mořských plodů, zejména ústřic, nebo po požití kontaminované vody, což může vyústit v gastroenteritidy nebo celkové sepse. Přenos je možný také z člověka na člověka fekálně-orální cestou. Volně žijící patogenní vibria se mohou dostat do otevřených ran a vyvolat tak zánětlivou reakci.

Reference

V tomto článku je použit text článku Vibrio ve WikiSkriptech českých a slovenských lékařských fakult zapojených v MEFANETu.

  1. a b VOTAVA, Miroslav. Lékařská mikrobiologie speciální. Brno: Neptun, 2003, xxii, 71 s. ISBN 80-902896-6-5.
  2. 12.-, Beneš, Jiří, 1954 říj. Infekční lékařství. 1. vyd. vyd. Praha: Galén xxv, 651 s. s. ISBN 9788072626441. OCLC 614287377 

Externí odkazy

  • Obrázky, zvuky či videa k tématu Vibrio na Wikimedia Commons