Vepice

Vepice
Pohled na Vepice od silnice vedoucí k lomu
Lokalita
Charakter	malá vesnice
Obec	Kovářov
Okres	Písek
Kraj	Jihočeský
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°31′30″ s. š., 14°18′8″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	39 (2021)[1]
Katastrální území	Vepice[2] (2,84 km²)
PSČ	398 55
Počet domů	32 (2021)[3]
Vepice
Další údaje
Kód části obce	71421
Kód k. ú.	671428
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vepice (německy Wepitz) jsou vesnice, místní část obce Kovářov v okrese Písek v Jihočeském kraji, od jejíž sídelní vesnice je vzdálena přibližně dva kilometry. Ve Vepicích se těžila žula.

Původně se ves jmenovala Epice. Odvozeno od staročeského jména Epp.^[4] První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1373. V tomto roce se řešil soudní spor, ohledně sporných hraničních kamenů mezi panem Jaroslavem z Vepic a milevským klášterem.^[4] Vepická tvrz se nacházela na ostrůvku v Novém rybníce na jihovýchodě ve vesnici. Tvrz se do dnešních dob nedochovala. Rod vladyků, který na tvrzi sídlil měl ve znaku hlavu psa, věžníka. Tento znak je možno spatřit v milevském kostele svatého Jiljí. Nalézá se na štítové zdi mezi střechou kostela a presbytářem. František z Vepic, který zde byl opatem 1383–1404, je i na místním hřbitově pohřbený. Jeho hrob byl zdevastovaný za husitských válek. Výraznou měrou se zasloužil o přestavbu kostela do současné podoby. Rod vladyků z Vepic měl tvrz v držení do konce 15. století. V roce 1498 připadl tento majetek Jindřichovi z Březí. V 16. století přešla ves ke kovářsovskému panství a dále roku 1592 byla v majetku Jiřího ze Švamberka a byla připojena k orlickému panství.^[4]

Při sčítání lidu v letech 1850–1959 Vepice byly samostatnou obcí v okrese Milevsko. Od roku 1960 jsou částí obce Kovářov v okrese Písek.^[7]

• V Novém rybníce se nachází archeologické stopy vepické tvrze.
• Neorománská kaple ve vsi byla postavena roku 1901 a téhož roku byla vysvěcena.^[4] Byla postavena z finanční sbírky mezi místními obyvateli a za přispění obce.^[8] V devadesátých letech byla opravena. Kaple je zasvěcená Panně Marii Lurdské.^[9] Její soška se do kaple dává při významných příležitostech.^[10] Jiný zdroj uvádí, že kaple na návsi nese jméno svatého Kříže a pochází z počátku 20. století.^[11]
• Kříž před návesní kaplí je kamenný. Nese dataci 1857. Je zdobený motivem kalicha, srdíčkem a v koncích ramen jsou rozčtvrcená kolečka.^[10]
• Na konci vesnice u komunikace směrem na Kovářov se vlevo nachází litinový kříž.^[12]
• Další litinový Mošanských kříž se nachází u silnice do Vladyčína. Byl sem přenesený ze hřbitova.^[13]
• Kříž za vesnicí u komunikace směrem na Vladyčín se nachází mezi lipami na křižovatce do březských samot.^[14]
• Benešův kříž se nachází na soukromém pozemku, byl sem přesunutý od již zrušené cesty.^[15]
• Dolistův kříž se nachází u komunikace z vesnice směrem do Hrazan vlevo. Je kamenný. Na svém pozemku si jej roku 1898 nechal postavit místní občan Josef Dolista. Datace je na spodním podstavci kříže znatelná. V tomto roce byl i vysvěcený.
• Kříž na Marjánčině vrchu je u dnes již zrušené cesty do Hrazan nad rybníkem Díl.^[16]
• V okolí vesnice se nalézá modrá dekorativní žula.^[17]

• 
  Rybník Díl
• 
  Nový rybník s ostrovem
• 
  Zaplavená technika v lomu
• 
  Návesní kaple
• 
  Dolistův kříž

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Vepice na Wikimedia Commons
• Galerie Vepice na Wikimedia Commons
• Vepice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.