V dnešním světě je Velešov (hrad) téma, které v různých oblastech nabylo velkého významu. Od osobní až po profesionální úroveň vyvolala Velešov (hrad) široký zájem a debatu ve společnosti. Jeho dopad lze pozorovat v různých odvětvích, od politiky po technologie, přes vzdělávání a kulturu. V tomto článku podrobně prozkoumáme různé aspekty související s Velešov (hrad), analyzujeme jeho vliv na každodenní život a jeho projekci do budoucna. Kromě toho se budeme zabývat možnými důsledky, které může mít Velešov (hrad) na společnost, a také příležitostmi a výzvami, které představuje.
Velešov | |
---|---|
![]() Schodiště ze dna druhého příkopu do hradního jádra | |
Základní informace | |
Sloh | gotický |
Výstavba | okolo roku 1340 |
Zánik | 2. polovina 14. století |
Stavebník | páni z Potštejna |
Další majitelé | Karel IV., Vartenberkové |
Poloha | |
Adresa | vrch na jihozápadě obce, Potštejn, ![]() |
Nadmořská výška | 472 m |
Souřadnice | 50°4′49,08″ s. š., 16°17′47,04″ v. d. |
![]() ![]() Velešov | |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 40930/6-2390 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Velešov je zřícenina hradu u Potštejna v okrese Rychnov nad Kněžnou. Nachází se na strmém stejnojmenném kopci asi jeden kilometr severozápadně od hradu Potštejn. Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka ČR.[1] Z hradu, který stál jen krátkou dobu ve čtrnáctém století, se dochovaly terénní relikty a drobné fragmenty zdí.
Okolo roku 1339 oblehl nedaleký Potštejn, jenž vlastnil loupeživý rytíř Mikuláš z Potštejna, markrabě Karel. Podařilo se mu ho dobýt a rozbořit. Mikuláš při obléhání zemřel.[2] Markrabě Karel zakázal jeho obnovu a páni z Potštejna si na sousedním vrchu založili hrad Velešov. První písemná zmínka o něm pochází z roku 1356, kdy král Karel IV. nechal Potštejn obnovit a přikoupil k němu panství, do kterého spadal i Velešov. Ten tak ztratil na významu a byl opuštěn. V letech 1771–1773 zde hrabě Jan Antonín Harbuval Chamaré neúspěšně hledal poklad a hrad výrazně poškodil.[3] Kámen z rozebraných zdí se tehdy lanovkou dopravoval do Potštejna, kde byl použit na stavbu zdi okolo zámeckého parku.[4]
Na jihu areálu se nacházelo předhradí ve tvaru lichoběžníku, do něhož vedla cesta přes šíjový příkop. Kromě drobných fragmentů obvodové hradby zůstala plocha předhradí beze stop zástavby. Příkop chránil i boční strany předhradí a na severu navazoval na druhý šíjový příkop, za kterým stávalo hradní jádro s obdélníkovým půdorysem. Na západní a snad i na čelní straně ho chránil parkán, ze kterého se do jádra pravděpodobně vstupovalo. Svým charakterem nejspíše patřilo k tehdy módním hradům s dvoupalácovou dispozicí. Dvouprostorový palác stál v nejzazším místě na severní straně, ale je podobná stavba stála nejspíše i na protilehlé jižní straně nádvoří, kde se však nádvorní stěna zcela zanikla, a proto je podoba zástavby v této části hradu nejednoznačná.[3]
Na vrchol kopce vede odbočka z červeně značené turistické trasy a také Naučná stezka Velešov.[6] V roce 2008 byl vrchol odlesněn a upraven na vyhlídku.[7]