V dnešním světě je Veľké Solisko téma, které se neustále vyvíjí a které ve společnosti vzbuzuje velký zájem. Ať už díky svému historickému významu, jeho dopadu na populární kulturu nebo jeho vlivu na každodenní život, Veľké Solisko dokázal upoutat pozornost lidí všech věkových kategorií a prostředí. V tomto článku podrobně prozkoumáme různé aspekty související s Veľké Solisko, od jeho vzniku až po současnost, analyzujeme jeho důležitost a dopad na různé aspekty moderního života. Kromě toho prozkoumáme roli, kterou Veľké Solisko hraje v dnešní společnosti a jak ovlivnil způsob našeho myšlení a jednání. Prostřednictvím hloubkové a komplexní analýzy budeme schopni lépe porozumět důležitosti Veľké Solisko a jeho dopadu na svět kolem nás.
Veľké Solisko | |
---|---|
Veľké Solisko | |
Vrchol | 2413 m n. m. |
Prominence | 113 m ↓ sedlo Bystrá lávka[1] |
Izolace | 0,9 km → Hrubý vrch |
Seznamy | Slovenské dvoutisícovky #20 Štíty Vysokých Tater #20 |
Poloha | |
Stát | ![]() |
Pohoří | Vysoké Tatry |
Souřadnice | 49°9′46″ s. š., 20°1′55″ v. d. |
![]() ![]() Veľké Solisko | |
Prvovýstup | 19. července 1903 Karol Englisch, Pavol Spitzkopf |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Veľké Solisko je nejvyšší vrchol Soliskového hřebene ve Vysokých Tatrách a fakticky první významnější samostatný štít v něm od Bystrého sedla. Vlastní vrchol tvoří dvoumetrový skalní blok v podobě hřibu. Srázy štítu spadají do Mlynické doliny a Furkotské doliny.
Původně se tak jmenovalo jedno místo na úpatí štítu, kde pastýři ukládali sůl pro ovce nebo krávy. Kartografové pravděpodobně neznajíce místní reálie pojmenovali nejprve celý jihovýchodní hřeben Furkotského štítu (Solisko, Solnisko, hřeben Soliska, Soliskový hřeben, Graň Soliska, Soliskograt, Szoliszkógerinc) a potom s přívlastky i vyvýšeniny a deprese hřebene. Donedávna se název Veľkého Soliska vztahoval i na Prostredné Solisko, které bylo pokládáno za jeho vedlejší vrchol.[2]
První na vrcholu byl Karol Englisch a vůdce Pavol Spitzkopf 19. července 1903. Vystoupili z Furkotské doliny. Tehdy Englisch pojmenoval Veľké Solisko podle neznámé osoby Anniným štítem: Annaspitze, Annacsúcs, Annaturm, Annatorony. V zimě dne 12. ledna 1912 na vrcholu byli první Julius Andreas Hefty a Lajos Rokfalusy.[2]
Na vrchol nevede turistický chodník. Výstup je možný jen s horským vůdcem.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Veľké Solisko na slovenské Wikipedii.