Valentyna Kozyr

V dnešním článku prozkoumáme Valentyna Kozyr, téma, které upoutalo pozornost lidí po celém světě. Od svého vzniku Valentyna Kozyr vygeneroval široké spektrum názorů a emocí a stal se ústředním bodem diskuse v různých oblastech. V průběhu let Valentyna Kozyr prokázal svůj význam ve společnosti, spustil intenzivní debaty a generoval významný dopad na životy lidí. Prostřednictvím tohoto článku se ponoříme do různých aspektů Valentyna Kozyr, prozkoumáme jeho původ, vývoj a jeho vliv na různé aspekty každodenního života. Připravte se na vstup do fascinujícího světa Valentyna Kozyr a objevte vše, co toto téma nabízí.

Valentyna Kozyr
Osobní informace
Narození25. dubna 1950 (74 let)
Černovice
StátSovětský svazSovětský svaz Sovětský svaz
ChoťMykola Avilov (od 1971)[1]
Kariéra
Disciplínaskok do výšky
Účasti na LOH1968
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Atletika na LOH
bronz CdM 1968 skok do výšky

Valentyna Vasylivna Kozyr, provdaná Avilova (ukrajinsky Валентина Василівна Козир, rusky Валентина Васильевна КозырьValentina Vasiljevna Kozir, (Авілова); * 25. dubna 1950 Černovice, Ukrajinská SSR) je bývalá sovětská atletka ukrajinské národnosti, jejíž specializací byl skok do výšky.

Sportovní kariéra

V roce 1966 získala na druhém ročníku evropských juniorských her (předchůdce Mistrovství Evropy juniorů v atletice) v Oděse stříbrnou medaili, když prohrála jen s československou výškařkou Alenou Proskovou.[2] Největší úspěch své kariéry vybojovala na Letních olympijských hrách v Ciudad de México v roce 1968. V kvalifikaci splnila limit 174 cm a postoupila do finále, kterého se zúčastnilo čtrnáct závodnic. V něm uspěla napotřetí na výšce 180 cm a tento výkon ji zajistil bronzovou medaili. Stříbro získala Antonina Okorokovová rovněž ze Sovětského svazu a olympijskou vítězkou se stala Miloslava Rezková, která jako jediná překonala 182 cm.[3] V roce 1969 skončila na čtvrtých evropských halových hrách v Bělehradě těsně pod stupni vítězů, na 4. místě jen vinou horšího technického zápisu.[4]

Později se již atletice nevěnovala a provdala se za Mykolu Avilova, který se v roce 1972 v Mnichově stal olympijským vítězem v desetiboji a o čtyři roky později na olympiádě v Montrealu vybojoval bronz.[5]

Odkazy

Reference

  1. Sports-Reference.com.
  2. Kompletní výsledky EJH 1966. www.wjah.co.uk . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-31. 
  3. Women High Jump Olympic Games 1968
  4. 4. Europäische Hallen-Spiele – High Jump (women)
  5. Profil Avilova na sports-reference.com. www.sports-reference.com . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-06-15. 

Externí odkazy