Valburga Chvílová-Oravcová je téma, které vyvolalo velký zájem a debatu v moderní společnosti. Po léta je Valburga Chvílová-Oravcová předmětem studia, diskusí a sporů v různých oblastech, včetně politiky, vědy, kultury a historie. Jeho význam a dopad na životy lidí z něj činí téma velkého významu pro pochopení dnešního světa. V průběhu let se vyvinulo široké spektrum názorů a pohledů na Valburga Chvílová-Oravcová, což přispělo k obohacení znalostí a pochopení tohoto fenoménu. V tomto článku prozkoumáme některé z nejdůležitějších perspektiv a úvah o Valburga Chvílová-Oravcová s cílem analyzovat jeho dopad a význam v současné společnosti.
| Valburga Chvílová-Oravcová | |
|---|---|
| Poslankyně Nár. shromáždění ČSR | |
| Ve funkci: 1954 – 1960 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | bezpartijní KSS (KSČ) |
| Narození | 30. prosince 1929 (95 let) |
| Profese | politička |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Valburga Chvílová-Oravcová (30. prosince 1929[1] – ???) byla slovenská a československá politička Komunistické strany Československa a poúnorová poslankyně Národního shromáždění ČSR.
Ve volbách roku 1954 byla zvolena do Národního shromáždění ve volebním obvodu Skalica. Zvolena byla jako bezpartijní poslankyně, později v průběhu výkonu mandátu uváděna jako členka KSS. V parlamentu setrvala až do konce funkčního období, tedy do voleb roku 1960.[2] K roku 1954 se profesně uvádí jako mistrová v Závodě 29. augusta v Holíči.[3]