Tento článek se bude zabývat problémem Vaření, který je v současném kontextu velmi důležitý. Z různých pohledů bude analyzován význam a dopad Vaření v současné společnosti. Podobně budou prozkoumány různé aspekty související s Vaření s cílem poskytnout komplexní pohled na toto téma. Prostřednictvím multidisciplinárního přístupu budou důsledky Vaření prozkoumány v různých oblastech, od osobní až po globální úroveň. Tento článek si proto klade za cíl nabídnout úplnou a aktualizovanou vizi Vaření s cílem vyvolat obohacující debatu a povzbudit kritickou reflexi na toto téma.
Vaření je tepelná úprava pokrmu, při které se pevné kusy vaří v kapalině (ve vodě nebo např. v mléce) při teplotě varu vody (100 °C). Teplo se při vaření šíří vodou prouděním, proto je třeba zahřívat pokrm odspoda, v pevných kusech se teplo šíří vedením. V případě vaření hustší kapaliny (omáčky ap.) je třeba proudění podporovat mícháním, jinak dojde k připálení. Vzhledem k poměrně nízké teplotě při vaření trvá vaření větších kusů dlouho.
Vařené pokrmy můžeme dochutit pomocí koření.
Při vaření masa se postup liší dle požadovaného finálního výrobku. Chceme-li získat vývar, vkládáme syrové maso do studené vody a tu postupně zahříváme až k varu. Naopak pro udržení co nejvíce šťávy ve vařeném mase vkládáme syrové maso až do vařící vody.
Oheň se používá zhruba milion let. Vaření může být také staré 780 tisíc let.[1]
Zdravotní riziko, způsobené produkcí pevných částic do vzduchu, se liší způsobem přípravy jídla. U vaření je nejnižší, zatímco smažení (probíhající při větší teplotě) produkuje těchto částic nejvíc.[2] Vaření na plynovém či elektrickém vařiči je největším zdrojem expozice člověka ultrajemnými částicemi znečištění.[3]
Odhaduje se, že jen v Africe nebude mít v roce 2050 přístup k ekologickému (a tak i zdravějšímu) vaření miliardy lidí.[4]