Vědro (jednotka)
V dnešním světě se Vědro (jednotka) stal relevantním tématem zájmu velkého množství lidí. Význam Vědro (jednotka) se odráží v jeho dopadu na různé aspekty každodenního života, od zdraví po ekonomiku a politiku. Jeho vliv sahá od osobní až po globální úroveň a jeho relevance nezůstává bez povšimnutí. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty a dimenze Vědro (jednotka), analyzujeme jeho důsledky a jeho roli v dnešní společnosti.
Vědro byla objemová jednotka pro tekutiny. České vědro piva mělo 56,6 litrů (40 mázů čili pint, 80 holb, 160 českých žejdlíků). České vědro vína mělo stejný objem, ale mělo 30 rakouských pint (120 rakouských žejdlíků).[1]
Velikost
Podle encyklopedie Co je co mělo :
- české vědro čtyři soudky, tj. 61,117 litru
- moravské vědro pak činilo 56,59 litru.[2]
- ruské vědro mělo 8 štofů, to je 12,29894 litrů. Dělilo se na 10 kroužků (kružek) a 100 čárek. 40 věder tvořilo jednu bečku (bočka).
Podobné jednotky
Související články
- Vědro (nádoba)
Reference
- ↑ Vědro[nedostupný zdroj], Ottova encyklopedie, 1. 1. 1908
- ↑ Vědro[nedostupný zdroj], encyklopedie CoJeCo
