Výrov (hrad)
Výrov (hrad) je téma, které v historii upoutalo pozornost mnoha lidí. Od svého objevení vzbuzuje zájem badatelů, vědců i široké veřejnosti. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Výrov (hrad), jeho dopad na společnost, jeho význam dnes a jeho roli v budoucnosti. Od svého vlivu na populární kulturu až po svůj význam ve vědě a technice, Výrov (hrad) zanechal nesmazatelnou stopu ve světě kolem nás. Prostřednictvím komplexní analýzy se pokusíme osvětlit toto fascinující téma a jeho důsledky v našem každodenním životě.
| Výrov | |
|---|---|
 zřícenina hradu Výrov | |
| Základní informace | |
| Sloh | gotický |
| Výstavba | 14. století |
| Zánik | 16. století |
| Materiály | kámen, dřevo |
| Poloha | |
| Adresa | Nové Město nad Metují,  Česko |
| Souřadnice | 50°20′27,96″ s. š., 16°9′33,12″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 33237/6-1825 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Výrov je zřícenina hradu u Nového Města nad Metují v okrese Náchod v Královéhradeckém kraji. Nachází se v Klopotském údolí nad soutokem Metuje s Bohdašínským potokem. Jeho pozůstatky jsou chráněny jako kulturní památka České republiky.[1]
Historie
Podle archeologických nálezů byl hrad založen koncem čtrnáctého nebo na začátku patnáctého století a je možné, že nikdy nebyl zcela dokončen. První písemné zmínky o něm pochází z let 1483–1501, kdy patřil Janovi Černčickému z Kácova, ale tehdy už byl označován jako pustý.[2] Náchodská smolná kniha však obsahuje záznamy z let 1539–1541, podle kterých hrad sloužil jako vězení pro nebezpečné zločince.[3]
Stavební podoba
Jednodílný hrad byl založen na ostrožně nad soutokem Metuje a Bohdašínského potoka. Od zbytku ostrožny jej odděluje příkop,[2] který se dochoval devět metrů hluboký a osm metrů široký.[3] Hlavním obranným prvkem hradu byla čtyři metry silná a nejméně osm metrů vysoká štítová zeď, před níž se nejspíše nacházel ještě parkán. Do hradu se vstupovalo bránou, kterou chránil baštovitý výběžek hradby.[2]
Za zdí stál čtverhranný věžovitý palác, jehož větší část byla roubená nebo pravděpodobněji hrázděná. Palác byl podsklepený a dochovala se z něj pouze podezdívka se stopami ukotvení trámů horních pater. Další dřevěná zástavba zaujala skalní útvary za palácem.
Hrad v kultuře
Na hradě se odehrává část děje románu Husitský král od Aloise Jiráska.[3]
Odkazy
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky . Praha: Národní památkový ústav . Identifikátor záznamu 144871 : hrad Výrov, zřícenina. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .
- ↑ a b c DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. 2. vyd. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Výrov, s. 609–610.
- ↑ a b c Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Tomáš Šimek. Svazek VI. Východní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1989. 726 s. Kapitola Výrov – hrad, s. 542.
Literatura
- SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek II. Hradecko. Praha: František Šimáček, 1883. 316 s. Dostupné online. Kapitola Tvrze na panství novoměstském, s. 159.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Výrov na Wikimedia Commons