Výpřež

V tomto článku prozkoumáme fascinující svět Výpřež a jeho mnoho aspektů. Výpřež je téma, které v historii upoutalo pozornost a zájem mnoha lidí a je předmětem studia, debat a úvah v různých oborech. Od svých počátků až do současnosti byl Výpřež relevantním tématem, které vyvolalo zájem odborníků i fanoušků. Na těchto stránkách budeme analyzovat jeho dopad na společnost, jeho vývoj v čase a různé perspektivy, které existují kolem Výpřež. Tento článek si klade za cíl nabídnout ucelenou a obohacující vizi o Výpřež a vytvořit prostor pro reflexi a učení pro všechny čtenáře, kteří se o toto vzrušující téma zajímají.

Výpřež (nebo také Na Výpřeži či Tetřeví sedlo) je horské sedlo ve výšce 769 m n. m. Leží ve vzdálenosti přibližně 1,5 kilometru od vrcholu Ještědu. Je to místo, kde silnice III/2784 spojující Liberec s Českým Dubem překonává Ještědský hřbet. Sedlo je součástí Přírodního parku Ještěd.

Přírodní poměry

Je to strukturně podmíněná sníženina hrásťového hřbetu mezi údolními zářezy potoků, budovaná kambrickými až proterozoickými sericitickými fylity. Vlastní sedlo je téměř nezalesněné, místy jsou smrkové porosty. V podrostu je borůvka a metlice. Jsou odtud dílčí výhledy.[1]

Geomorfologické zařazení

Sedlo náleží do celku Ještědsko-kozákovský hřbet, podcelku Ještědský hřbet, a prochází jím rozhraní podřízených okrsků Hlubocký hřbet a Kryštofovy hřbety. Sedlo zároveň odděluje Ještěd od Černé hory.[2]

Historie

Silnice III/2784 byla zbudována mezi lety 1863 a 1867, kdy nahradila starou obchodní stezku, jež tudy vedla. Kdysi, když vozy kupců tahaly koně, docházelo v těchto místech k vypřahání pomocných spřežení, které si vozkové najímali před začátkem stoupání, aby sem povoz vůbec vyvezli.[3]

Turistické informace

Visel tady mariánský obrázek. Stojí tu starý žulový obelisk (jako rozcestník na turistické Hřebenové cestě zbudované na počátku 20. století). Nachází se zde parkoviště pro automobily, stánek s občerstvením a výchozí bod silničky k Ještědce a dále až k hotelu s televizním vysílačem stojícím na vrcholu hory.[3]

Přes sedlo vedou nebo zde mají koncový bod turistické značky všech barev.[4]

Odkazy

Reference

  1. ↑ DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: AOPK ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. 
  2. ↑ BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Praha: Kartografie Praha, 2006. ISBN 80-7011-913-6. 
  3. ↑ a b DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. Velká turistická encyklopedie – Liberecký kraj. 1. vyd. Praha: Euromedia Group – Knižní klub, 2008. 316 s. ISBN 978-80-242-2326-1. Kapitola Výpřež, s. 284. 
  4. ↑ Mapy.cz . Seznam.cz . Dostupné online. 

Externí odkazy

  • Obrázky, zvuky či videa k tématu Výpřež na Wikimedia Commons