V dnešní době je Výmola tématem, které v dnešní společnosti získalo velký význam. Ve stále více globalizovaném a propojeném světě se Výmola stal tématem zájmu širokého spektra lidí. Od profesionálů a akademiků až po širokou veřejnost zájem o Výmola roste a jeho význam se odráží v různých oblastech každodenního života. Ať už na pracovišti, v sociální, technologické nebo kulturní sféře, Výmola významně ovlivnil náš vztah ke světu kolem nás a jak mu rozumíme. V tomto článku podrobně prozkoumáme význam Výmola a jeho vliv na dnešní společnost.
Výmola | |
---|---|
![]() Výmola v Úvalech | |
Základní informace | |
Délka toku | 33,1 km |
Plocha povodí | 124,1 km² |
Průměrný průtok | u ústí 0,35 m³/s |
Světadíl | Evropa |
Hydrologické pořadí | 1-04-07-048 |
Pramen | |
v Mukařově 49°59′38,48″ s. š., 14°44′20″ v. d. 425 m n. m. | |
Ústí | |
do Labe u Sedlčánek 50°10′10,8″ s. š., 14°47′36,23″ v. d. 172 m n. m. | |
Protéká | |
![]() | |
Úmoří, povodí | |
Atlantský oceán, Severní moře, Labe | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Výmola je potok ve Středočeském kraji, levostranný přítok řeky Labe, který odvodňuje středovýchodní část okresu Praha-východ. Délka toku je 33,1 km. Plocha povodí měří 124,1 km².[1]
Výmola pramení v nadmořské výšce 425 m na severním okraji obce Mukařov, kde je její voda jímána trojicí rybníků. Celkový směr toku je na sever, i když s četnými výchylkami. Nejprve potok míří přes Babice, Březí a Sluštice k severozápadu, u obce Květnice se pak stáčí směrem severovýchodním. Poté Výmola přijímá Sibřinský a Dobročovický potok a u Dobročovic ji překonává památkově chráněný mostek. U města Úvaly je část toku a okolí chráněna jako přírodní památka Králičina a Povýmolí. Dále protéká městem, kde zprava ústí Škvorecký potok a Přišimaský potok. V Úvalech je údolí Výmoly přemostěno památkově chráněným železničním viaduktem Devět kanálů. Za Úvaly se zprava přidává Tuklatský a zleva Jirenský potok. Výmola směřuje přes Vyšehořovice k severovýchodu, následně několikrát cik cak střídá severozápadní a severovýchodní směr. Protéká okolo Mochova, mezi obecní čistírnou odpadních vod a Císařskou Kuchyní vytváří meandrovité údolí. V těchto místech je část protékající vody využívána k doplňování hladiny zatopené pískovny Cucovna. Říčka dále teče okolo Louky u Císařské Kuchyně, Arazimových tůní a lužního lesa Netušil, za kterým dospívá k řece Labi, do níž ústí zleva u Sedlčánek (část města Čelákovice) v nadmořské výšce 172 m. Těsně před tím, než se Výmola vlije do Labe, vlévá se do ní zprava Zámecký potok.[2]
Obecně tok Výmoly probíhá převážně mírně zvlněnou krajinou, pouze u obce Březí, v Úvalech, a zejména u Vyšehořovic vytváří výrazně zahloubená údolí se zalesněnými prudkými, místy skalnatými svahy, především na pravém břehu. Na Výmole jsou četné menší rybníky.
Průměrný průtok u ústí činí 0,35 m³/s.[3]
Mlýny jsou seřazeny po směru toku potoka.