V dnešním článku se ponoříme do fascinujícího světa Výchovný ústav. Prozkoumáme jeho původ, jeho dopad na společnost a význam, který měl v průběhu času. Výchovný ústav je téma, které nás nepřestává překvapovat, jeho vliv sahá do různých oblastí a dokázal upoutat pozornost lidí všech věkových kategorií. Přidejte se k nám na tomto dobrodružství, když odhalíme tajemství a kuriozity, které nám Výchovný ústav může nabídnout. Připravte se ponořit se na cestu plnou objevů!
Výchovný ústav – „pasťák“ je zařízení, které je určeno pro děti starší 15 let, se závažnými poruchami chování, jimž byla nařízena ústavní nebo ochranná výchova.[1] Jedná se o děti, jejichž chování je považováno za rizikové. Mezi závažné rizikové chování vedoucí k přesunutí dítěte do výchovného ústavu patří například užívání návykových látek, předčasný sexuální život, kriminalita, záškoláctví či agresivní chování vůči ostatním lidem.[2] Ve výjimečných případech může být do ústavu umístěno i dítě starší 12 let. Může se tak stát tehdy, pokud byla dítěti uložena ochranná výchova, a jeho chování je natolik rizikové, že jedinec nemůže být umístěn do dětského domova se školou.[3]
„Výchovné ústavy jsou v České republice zřizovány podle § 2 odst. 1 písm. d) a § 14 zákona č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (především zákona č. 383/2005 Sb.).“[3]
Zařízeními ústavní či ochranné výchovy mohou být kromě výchovného ústavu také dětský domov, dětský domov se školou nebo diagnostický ústav. Výchovný ústav je příspěvkovou organizací, jejíž zřizovatelem je Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.[1]
Základní organizační jednotkou výchovného ústavu je výchovná skupina, která je tvořena 5–8 dětmi. V jedné budově ústavu může být zřízeno nanejvýš 6 výchovných skupin.[1]
Výchovný ústav plní několik funkcí. Jedná se o funkce vzdělávací, ochranné, nápravné a sociální.[1]
Výchovné ústavy jsou určeny pro děti:[1][4]
Součástí výchovných ústavů jsou výstupní programy, které jsou určeny pro klienty, kteří ukončují ústavní výchovu. Programy napomáhají readaptaci dětí do běžného života.[4]
„Statistiky MŠMT a MPSV uvádí, že na konci roku 2012 v zařízeních ústavní a ochranné výchovy (vyjma diagnostických ústavů) pobývalo necelých 7000 dětí.”[5]