V dnešním světě je Václav Chlumecký problém, který se ve společnosti stává stále aktuálnější. Od svého vzniku ovlivnila různé aspekty každodenního života, vyvolala debaty, kontroverze a významné transformace. Její vliv sahá do různých oblastí, od politické po kulturní, a dokázal upoutat pozornost odborníků i občanů. Vzhledem k různorodosti názorů a pohledů je zásadní podrobně a kriticky analyzovat roli, kterou Václav Chlumecký v současnosti hraje, a také její možné budoucí důsledky. Proto v tomto článku navrhujeme prozkoumat vyčerpávajícím způsobem a objektivně různé aspekty související s Václav Chlumecký, abychom nabídli komplexní vizi, která nám umožní pochopit její význam a dopad na současnou společnost.
Václav Chlumecký | |
---|---|
![]() | |
Senátor Národního shromáždění ČSR | |
Ve funkci: 1920 – 1929 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | čs. soc. dem. KSČ |
Narození | 30. prosince 1861 Skuteč ![]() |
Úmrtí | 30. září 1944 (ve věku 82 let) Banská Štiavnica ![]() |
Profese | spisovatel, novinář, autor sci-fi, politik a publicista |
Commons | Václav Chlumecký |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Václav Chlumecký, též Václav František Chlumecký (30. prosince 1861 Skuteč[1][2] – 30. září 1944 Banská Štiavnica[1]), byl český, slovenský a československý novinář a politik, meziválečný senátor Národního shromáždění za Československou sociálně demokratickou stranu dělnickou, později za KSČ.
Narodil se v českých zemích, od 90. let 19. století ovšem působil na Slovensku. Studoval gymnázium ve Vídni, ale nedokončil ho. V letech 1875-1879 se vyučil malířem skla a porcelánu. Pracoval pak na mnohých místech v dělnických profesích.[3]
V parlamentních volbách v roce 1920 získal za sociální demokraty senátorské křeslo v Národním shromáždění. V průběhu volebního období přešel do nově založené Komunistické strany Československa.[4] Mandát obhájil v parlamentních volbách v roce 1925. V senátu zasedal do roku 1929.[5] Projevy v parlamentu pronášel slovensky.[6]
Profesí byl redaktorem v Podbrezové.[7] Od roku 1920 byl redaktorem v Banské Bystrici. Spoluzakládal v tomto městě list Hlas ľudu, jehož byl pak odpovědným redaktorem v letech 1920-1922. Věnoval se i literární tvorbě ve stylu proletářské tvorby. Napsal i satirický román a množství kratších článků a fejetonů. Vydal sborník dělnických písní.
Koncem 20. let 20. století se v souvislosti s nástupem mladých, radikálních komunistů okolo Klementa Gottwalda do čela KSČ postavil proti nové politice strany a byl vyloučen.[8] Za druhé světové války se podílel na protifašistickém odboji.[3]