Uraninit

V současnosti se Uraninit stalo tématem obecného zájmu, které pokrývá širokou škálu aspektů a jeho důsledky dosáhly významného dopadu na společnost. Od svého vlivu na populární kulturu až po svůj význam v oblasti vědy a techniky, Uraninit vyvolal neustálou debatu a vyvolal zájem lidí všech věkových kategorií a prostředí. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Uraninit a analyzujeme jeho důležitost v různých kontextech, čímž poskytneme komplexní přehled, který čtenářům umožní pochopit jeho význam a možné důsledky v dnešním světě.

Uraninit
Uraninit, Chestnut Flats Mine, Spruce Pine, Severní Karolína, USA
Uraninit, Chestnut Flats Mine, Spruce Pine, Severní Karolína, USA
Obecné
KategorieMinerál
Chemický vzorecUO2
Identifikace
Barvačerná
Vzhled krystalukrychle, oktaedry,
dodekaedry
Soustavakrychlová
Tvrdost5–6
Leskmastný
Štěpnostdobrá
Vryphnědý, šedý, zelený
Hustota10,6 g ⋅ cm−3
RozpustnostHNO3, H2SO4, méně v HCl
Ostatnísilně radioaktivní

Uraninit (starší český název smolinec), chemický vzorec UO2 (oxid uraničitý), je krychlový minerál nazvaný podle prvku uranu.

Původ

  • Magmatický – v žulových a syenitových pegmatitech.
  • Hydrotermální – ve vysokoteplotních cínových a středně teplotních Co–Ni–Bi–Ag–As a dalších sulfidových žilách.
  • Sedimentární – klastické sedimenty vzniklé v podmínkách atmosféry s malým obsahem kyslíku na rozhraní archaika (prahory) a proterozoika (starohory).
  • Metasomatický

Morfologie

Vzácné krystaly ve tvaru krychle či oktaedru, nebo dodekaedru, které mohou být až 11 cm velké. Většinou celistvý, někdy v žilkách a povlacích, nebo v zrnitých agregátech. Vyskytuje se i v podobě málo soudržných zemitých černých agregátů (tzv. uranová čerň).

Vlastnosti

Vzorek z Jáchymova
  • Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 5–6, křehký, hustota 10,6 g/cm³ se s postupující oxidací snižuje až na 6,5 g/cm³, štěpnost dobrá podle {111}, lom nepravidelný až lasturnatý
  • Optické vlastnosti: Barva: černá, šedá, zelenavá. Lesk mastný, matný, polokovový, průhlednost: opakní, vryp tmavě zelený až hnědočerný.
  • Chemické vlastnosti: Složení: U 88,15 %, O 11,85 % (hmotnosti). Snadno oxiduje, takže vždy je přítomný i oxid uranový UO3. Kromě toho obsahuje také oxidy olova, thoria a další vzácné zeminy. Podle poměru uranu a olova se dá stanovit stáří uraninitu. Taktéž se v něm přirozeně vyskytuje radium a ve velmi nízké koncentraci i hélium. Stejně jako v případě olova jde o produkt radioaktivního rozpadu uranu. Před dmuchavkou se netaví, na dřevěném uhlí dává se sodou žlutý nálet. Rozkládá se v horké HNO3, dále v H2SO4 a méně v HCl.

Podobné minerály

Parageneze

Získávání

Těžba v hlubinných dolech (žilní ložiska).

Využití

Uraninit je nejdůležitější rudou uranu a radia. Dříve používaný k výrobě uranových barev, jako zdroj radia na léčebné preparáty. Nyní má uplatnění v energetice jako zdroj náplní palivových článků do jaderných elektráren, ve vojenství do jaderných hlavic, a tzv. ochuzený uran pak jako protitankové střelivo.

Další využití má v lékařství, biologii, metalurgii a v jiných oborech.

V rudě jáchymovského smolince objevili roku 1898 Pierre a Marie Curieovi prvek radium. Také helium bylo poprvé izolováno ze smolince, ačkoliv jeho existence v heliosféře byla prokázána již dříve spektroskopicky.

Naleziště

Často se vyskytující minerál.

Literatura

  • ĎUĎA, Rudolf; REJL, Luboš. Minerály. Fotografie Dušan Slivka. 1., české vyd. Praha: AVENTINUM, 1997. 520 s. (Velký průvodce). ISBN 80-7151-030-0. 

Související články

Externí odkazy