Ukřižovaný Kristus z Chebu
Téma Ukřižovaný Kristus z Chebu bylo v posledních letech předmětem mnoha debat a kontroverzí. Od svého vzhledu přitahuje pozornost odborníků i fanoušků a vytváří nekonečné názory a pohledy. V tomto článku do hloubky prozkoumáme nejdůležitější aspekty související s Ukřižovaný Kristus z Chebu, analyzujeme jeho původ, vývoj a jeho dopad na současnou společnost. Podobně prozkoumáme různé perspektivy, které existují kolem tohoto tématu, a poskytneme širokou a úplnou vizi, která čtenáři umožní pochopit jeho složitost.
| Ukřižovaný Kristus z Chebu | |
|---|---|
,_Cheb.jpg) Ukřižovaný Kristus z Chebu | |
| Základní údaje | |
| Rok vzniku | 1420–1430 |
| Popis | |
| Rozměry | 77 × 72 × 16 cm |
| Materiál | lipové dřevo, polychromie |
| Umístění | |
| Umístění | Galerie výtvarného umění v Chebu |
| Stát |  Česko |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ukřižovaný Kristus z Chebu je pravděpodobně dílem místního chebského řezbáře z období 1420–1430. Autor byl obeznámen s dílem Mistra Týnské Kalvárie a je možné, že prošel školením v jeho pražské dílně. Ukřižovaný je vystaven v expozici chebské gotiky Galerie výtvarného umění v Chebu.
Popis a zařazení
Plně plastická socha z lipového dřeva 77 × 72 × 16 cm, s původní polychromií, na zádech opracovaná, inv. č. 623. Restaurovala M. Černá (1974).[1]
Menší a poněkud zjednodušená socha Ukřižovaného navazuje na obdobná díla Mistra Týnské Kalvárie a Krucifixů z doby kolem roku 1420, dochovaných ve Slezsku[1] Oproti vzorům se chebská socha vyznačuje větší měkkostí plného tvaru a malebně dekorativním podáním některých partií těla.[2] Nižší umělecká kvalita soše ubírá hloubku výrazu, ale zůstala zachována její slohová čistota.[3]
S Krucifixem Mistra Týnské Kalvárie má socha společné některé detaily – hrozen krve prýštící z rány na boku, zdůraznění žil na rukou i nohou, nebo prameny krve stékající pod perizoniem k nohám. Nápadný je rozdíl v celkovém rázu díla, které oproti vzoru postrádá monumentalitu i anatomickou vyváženost. Chebský Kristus se od týnského liší zejména disproporčně velkou a jen mírně skloněnou hlavou a kratším tělem. Zjednodušené schéma perizonia je na pravém boku ukončeno kaskádou vertikálních záhybů. Na zadní straně není zcela řezbářsky dopracována trnová koruna a část vlasů je pouze domalována.[4] Řada boulí, ohraničujících konce žeber, se později opakuje na soše Ukřižovaného z Krupky, který je řazen mezi pozdní díla z okruhu Mistra Týnské Kalvárie.[5]
Neobvyklým drastickým detailem, který vedle shodného typu tváře sochu spojuje se slezským Kristem z kostela Corpus Christi, jsou pootevřená ústa s jazykem mezi zuby. Slezská Ukřižování mají i obdobné uspořádání vlasů do několika volných pramenů a masivní zahrocenou trnovou korunu. Zhrubnutí tvaru umocňuje expresivní působení díla, které chebskou sochu řadí do 20. až 30. let 15. století.[4]
Příbuzná díla
- Ukřižovaný z katedrály sv. Víta v Praze (1390–1400)
- Kalvárie z kaple Dumlosů, kostel sv. Alžběty ve Wroclawi (před 1400)
- Ukřižovaný z kostela Panny Marie před Týnem v Praze (po 1410)
- Ukřižovaný z kostela Corpus Christi ve Wroclawi
- Ukřižovaný ze Złotoryi, Muzeum Ślaskie, Wroclaw
- Ukřižovaný z Krupky (okruh Mistra Týnské Kalvárie, 1436)
Reference
- ↑ a b Vykoukal J, 2009, s. 156
- ↑ Ševčíková J, 1975, s. 48
- ↑ Ševčíková J, 1975, s. 20
- ↑ a b Chlíbec J, 1990, s. 78-79
- ↑ Michaela Ottová, Ukřižovaný Kristus a Panna Marie Bolestná z Krupky, in: Jan Klípa, Michaela Ottová (eds), Bez hranic. Umění v Krušnohoří mezi gotikou a renesancí, Národní galerie, 2015, s. 656-657
Literatura
- Jiří Vykoukal (ed.), Umění gotiky na Chebsku, Galerie výtvarného umění v Chebu 2009, ISBN 978-80-85016-92-5
- Jan Chlíbec (ed.), Mistr Týnské kalvárie, Národní galerie v Praze 1990, ISBN 80-7035-010-5
- Jana Ševčíková, Chebská gotická plastika, Galerie výtvarného umění v Chebu 1975