Uherská dvorská kancelář

V tomto článku prozkoumáme dopad Uherská dvorská kancelář na naši současnou společnost. Uherská dvorská kancelář se ukázal jako téma velkého významu a zájmu širokého publika, protože jeho vliv zasahuje do různých aspektů každodenního života. Postupem času hrál Uherská dvorská kancelář zásadní roli ve vývoji naší kultury, způsobu, jakým se vztahujeme k ostatním, a ve vývoji technologií. Prostřednictvím podrobné analýzy prozkoumáme, jak Uherská dvorská kancelář formoval naše vnímání světa a jak jeho přítomnost nadále ovlivňuje naše dnešní životy. Tato studie nám umožní lépe porozumět důležitosti a rozsahu Uherská dvorská kancelář v současném světě.

Uherská dvorská kancelář ve Vídni, dnes sídlo velvyslanectví Maďarska v Rakousku

Uherská dvorská kancelář (něm. Ungarische Hofkanzlei, lat. Cancellaria Aulica Hungarica) byla mezi 16. stoletím a rokem 1848 úřad příslušný pro Uhry v habsburské monarchii.

Historie

Úřad byl od doby, kdy Ferdinand I. (uherským králem 1526–1564) vznesl nárok na uherskou korunu, správním orgánem pro dosud Habsburky ovládané území Uher. S vytlačováním Osmanů vzrůstala také oblast kompetencí kanceláře.

Úřad se zpočátku usadil v Prešpurku (dnešní Bratislavě). Za vlády Rudolfa II. (uherským králem 1576–1608) se kancelář nacházela v Praze. Od roku 1690 sídlila kancelář trvale ve Vídni. V roce 1714 se nastěhovala do Bankovní ulice (Bankgasse) 4-6. Budova byla postavena v roce 1692 Johannem Bernhardem Fischerem z Erlachu, který také vystavěl českou dvorskou kancelář, a v roce 1747 přešla v držení Leopolda hraběte Nádasdyho, který byl představeným uherské dvorské kanceláře. V současnosti se v budově nachází velvyslanectví Maďarska.

Zpočátku byla úzce spojena s rakouskou dvorskou kanceláří. Zhruba od roku 1690 vzrostla její váha jako vlastního správního orgánu pro Uhersko. Byla pojítkem mezi panovníkem a jeho sférou vlivu v Uhrách. Kancelář informovala krále o poměrech v zemi a opačným směrem potom prováděla jeho nařízení. Stála ve stálém kontaktu s ostatními úřady dvora. Její pravomoc byla v podstatě omezena na domácí politiku. Finanční záležitosti vyřizovala dvorská nebo uherská komora. Zahraniční politiku a válečné věci rozhodovaly centrální dvorské úřady. Za vlády Marie Terezie (uherskou královnou 1740–1780) byla kancelář podřízena Directoriu in publicis et cameralibus. V době Josefa II. (uherským králem 1780–1790) byla sloučena s dvorskou kanceláří pro Sedmihradsko. Za Leopolda II. (uherským králem 1790–1792) byla oblast kompetencí opět oddělena.

Seznam uherských dvorských kancléřů

  • 1705–1723 Mikuláš hrabě z Illésházy
  • 1723–1732 Adam Petr Acsady z Acsadu
  • 1733–1746 Ludvík hrabě z Batthyány
  • 1747–1758 Leopold hrabě z Nádasdy
  • 1758–1762 Mikuláš VII. hrabě Pálffy z Erdödu
  • 1762–1785 František hrabě Esterházy
  • 1786–1806 Karel hrabě Pálffy z Erdödu
  • 1806–1819 Josef hrabě Erdődy
  • 1819–1826 František Josef kníže z Koháry
  • 1826–1828 Michael hrabě z Nádasdy
  • 1828–1836 Adam hrabě Reviczky z Revisnye
  • 1837–1838 Fidelis hrabě Pálffy z Erdödu
  • 1840–1848 Antonín hrabě Mailáth de Székhely

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ungarische Hofkanzlei na německé Wikipedii.


Literatura

  • Bernd Michael Buchmann: Hof - Regierung - Stadtverwaltung. Wien als Sitz der österreichischen Zentralverwaltung von den Anfängen bis zum Untergang der Monarchie. Wien, 2002

Související články