Ušlechtilé kovy

Ušlechtilé kovy
 
 
 
 
               
               
                                   
                                   
                                                               
                                                               

Ušlechtilé kovy jsou přechodné kovy s nejvyššími kladnými hodnotami elektrochemických potenciálů, zejména standardního elektrodového potenciálu. Mezi ušlechtilé se běžně řadí kovy nacházející se v pravé části přechodných řad: měď, stříbro, zlato a platinové kovy. Tyto kovy se vyznačují nízkou reaktivitou a vysokou odolností vůči korozi. Obdobně se kovy se zápornými hodnotami elektrochemických potenciálů označují jako neušlechtilé.

Fyzikálně-chemické vlastnosti

Protože mají ušlechtilé kovy vysoké hodnoty standardního elektrodového potenciálu, jsou vytěsňovány z roztoků svých solí kovy s nižším potenciálem i vodíkem z kyselin. Jsou tak nerozpustné ve většině kyselin, což vede k jejich obtížnému získávání z jejich rud. Zároveň však sami nemohou vytěsnit vodík nebo kovy s nižším potenciálem ze sloučenin, což je dělá velmi málo reaktivními a též velmi odolnými vůči korozi. Díky tomu jsou tyto kovy velmi ceněné a používané například v mincovnictví nebo elektrotechnice. Ušlechtilé kovy se také vyznačují svými elektrochemickými vlastnostmi, kdy podporují elektrochemickou korozi kovů s nižším potenciálem a redukci (vylučování) čistého vodíku. Díky těmto vlastnostem mají využití mimo jiné jako katalyzátory (při hydrogenaci organických sloučenin) nebo jako materiál pro elektrody.

Poloušlechtilé kovy

plíšky, zrnka a drátky vyrobené z jednotlivých ušlechtilých kovů srovnané ve tvaru periodické tabulky prvků. Zleva shora měděný zahnutý drátek, zrnko ruthenia, odlitek rhodia, zrno palladia, tři zrnka stříbra, zrnka rhenia, osmia a iridia, plíšek platiny, pásek zlata a ampulka rtutiBěžné ušlechtilé kovy spolu s některými poloušlechtilými

Stanovení elektrodového potenciálu se běžně provádí měřením napětí vůči referenční vodíkové elektrodě, jejíž potenciál je definován jako nulový. Podle výsledku měření jsou kovy seřazeny do řady napětí kovů, tzv. Beketovovy řady. Čím dále od vodíku se kov s kladným potenciálem nachází, tím je ušlechtilejší. Podle této definice může mezi ušlechtilé kovy patřit také např. bismut nebo měď. Avšak tyto kovy jsou více reaktivní než ostatní ušlechtilé kovy, méně odolné vůči korozi a celkově více odlišné svými vlastnostmi od typických ušlechtilých kovů zlata nebo platiny. Z toho důvodu se jim běžně přezdívá poloušlechtilé kovy. Obdobně jsou mezi (polo)ušlechtilé kovy řazeny nepřechodná rtuť, radioaktivní technecium a další.

Někteří autoři na základě vysoké korozivzdornosti řadí mezi (polo)ušlechtilé kovy též další kovy, např. nikl a cín, přestože jejich elektrodový potenciál je záporný. Teoreticky by také mezi ušlechtilé kovy mohly patřit i blízké transaktinoidy. Avšak délka života (poločas rozpadu) těchto radioaktivních prvků je příliš krátká, aby řazení těchto prvků mezi ušlechtilé kovy mohlo mít praktický význam.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Edelmetalle na německé Wikipedii.

  1. ↑ a b TOUŽÍN, Jiří. Stručný přehled chemie prvků. 1. vyd. Brno: Tribun EU, 2008. 225 s. ISBN 9788073995270, ISBN 8073995271. OCLC 480864199 
  2. ↑ LUKEŠ, Ivan. Systematická anorganická chemie. 1. vyd. Praha: Karolinum 233 s. ISBN 9788024616148, ISBN 8024616149. OCLC 321043143 
  3. ↑ a b MIČKA, Zdeněk; LUKEŠ, Ivan. Teoretické základy anorganické chemie. 4. vyd. Praha: Karolinum 176 s. ISBN 9788024632094, ISBN 8024632098. OCLC 949216586 
  4. ↑ a b c BANÝR, Jiří. Chemie kovových prvků. Praha: Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, 2002. 160 s. ISBN 8072900978, ISBN 9788072900978. OCLC 53497301 

Související články

Portály: Chemie