Třebovická brána

V dnešním světě se Třebovická brána stalo tématem velkého významu a zájmu širokého spektra lidí. Ať už díky svému dopadu na společnost, své historické relevanci, svému vlivu v profesní oblasti nebo díky své spojitosti se současnými problémy, Třebovická brána upoutal pozornost a zvědavost mnohých. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Třebovická brána, od jeho původu a historie až po jeho význam v moderním světě. Třebovická brána je bezpochyby téma, které nenechává nikoho lhostejným, a jeho důležitost je patrná v různých kontextech.

Třebovická brána
Nadřazená jednotkaHřebečovský hřbet
Sousední
jednotky		Lanšperský hřbet
Koclířovský hřbet
Ústecká brázda
Podorlická pahorkatina
SvětadílEvropa
StátČeskoČesko Česko
Map
Horninyjíl, jílovec, štěrk
PovodíTřebovka → Labe / Moravská Sázava → Dunaj
Souřadnice49°51′22″ s. š., 16°31′16″ v. d.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Třebovická brána (též Třebovické sedlo) je horské sedlo ve výšce 438 m n. m. a geomorfologický podokrsek zhruba ve střední části Hřebečovského hřbetu. Leží asi 1,5 km východně od obce Třebovice převážně na jejím katastrálním území v okrese Ústí nad Orlicí v Pardubickém kraji. Vede tudy silnice Česká Třebová – Lanškroun (silnice I/43 s odbočkou na silnici I/14), železnice Česká Třebová – Zábřeh (trať č. 019 s odbočkou na trať č. 017). Od roku 1845 pod ním vedl také starý Třebovický tunel.

Geomorfologické členění

Geomorfologicky brána náleží do celku Svitavská pahorkatina, podcelku Českotřebovská vrchovina a okrsku Hřebečovský hřbet.[1]

Podle členění Balatky a Kalvody[2] je brána samostatným podokrskem, který sousedí s dalšími podokrsky Svitavské pahorkatiny: Lanšperský hřbet na severu a Koclířovský hřbet na jihu. Dále sousedí s okrskem Ústecká brázda na západě a s celkem Podorlická pahorkatina na východě.

Odkazy

Reference

  1. ↑ DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: AOPK ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. 
  2. ↑ BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Praha: Kartografie Praha, 2006. ISBN 80-7011-913-6.