Trofoblast

V dnešním světě se Trofoblast stal základním tématem diskuzí a debat. Její dopad pokrývá různé aspekty společnosti, kultury a ekonomiky a vyvolává velký zájem a zvědavost u širokého spektra lidí. Od svého vzniku až do dneška upoutá Trofoblast pozornost výzkumníků, akademiků, odborníků i široké veřejnosti, kteří se snaží porozumět jejímu rozsahu a důsledkům. V průběhu let byl Trofoblast předmětem mnoha studií a analýz, které pomohly odhalit jeho důležitost a relevanci v různých oblastech. Jak pokračujeme ve zkoumání a objevování dalších informací o Trofoblast, je zásadní ponořit se hlouběji do jeho nejdůležitějších aspektů, abychom pochopili jeho dopad na dnešní svět. Tento článek se snaží nabídnout komplexní pohled na Trofoblast, zabývá se jeho mnoha aspekty a poskytuje obohacující pohled na toto významné a vlivné téma.

Na tomto obrázku je rané embryo (kulovitý útvar), které se blíží k endometriu (děložní sliznici, žlutě). Fialové buňky na povrchu embrya jsou buňky trofoblastu, uvnitř je blastocoel a vlastní embryonální buňky, embryoblast

Trofoblast (zevní masa buněk) je vnější vrstva na povrchu savčího embrya ve stadiu blastocysty. Buňky trofoblastu slouží především k výživě (poskytování živin) embrya a také se z nich vyvíjí velká část placenty. Buňky trofoblastu dále zajišťují zahnízdění (nidaci) plodu do děložní sliznice, a proto jsou to jedny z prvních diferenciovaných buněk dělícího se oplozeného vajíčka.

Další vývoj

Později se trofoblast dá rozlišit na dvě odlišné vrstvy, cytotrofoblast, a syncytiotrofoblast (plasmoditrofoblast). Cytotrofoblast je vnitřní vrstva kulovitých nebo válcovitých buněk, která se intenzivně dělí, následně vycestovávají směrem ven z embrya a dávají vzniknout syncytiotrofoblastu. Syncitiotrofoblast se díky nim nemusí dělit a přesto dorůstá, název je odvozen od skutečnosti, že hranice mezi buňkami jsou neznatelné a v podstatě tak tvoří jedno mnohojaderné syncytium.

Co se týče člověka, syncitiotrofoblast je po devátém dni vývoje lidského embrya alespoň částečně zanořen do děložní sliznice a začíná ji agresivně rozrušovat a dostává se do kontaktu s krví – tímto způsobem vzniká primitivní placenta. Kolem 13. dne však začne intenzivně růst cytotrofoblast, prorůstá syncytiotrofoblastem a vytváří primární klky zanořující se do embrya. Tyto klky se až pozdějším vývojem mění na sekundární a terciární klky; nakonec jsou protkány rozsáhlým systémem vlásečnic. Spoluprací mateřského endometria a embryonálního trofoblastu vzniká nakonec opravdová placenta.[1]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Trophoblast na anglické Wikipedii.

  1. ↑ R. Jelínek, et al. Histologie embryologie . 3. lékařská fakulta UK. Dostupné online. 

Externí odkazy

  • Obrázky, zvuky či videa k tématu trofoblast na Wikimedia Commons
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.