V dnešním článku se ponoříme do fascinujícího světa Transpondér. Od svého vzniku až po dopad na moderní společnost je Transpondér tématem neustálého zájmu a debat. V průběhu let se Transpondér vyvíjel a přizpůsoboval se společenským, technologickým a kulturním změnám. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Transpondér a analyzujeme jeho vliv na různé aspekty každodenního života. Ať už na osobní, profesionální nebo globální úrovni, Transpondér zanechal svou stopu v našem světě mnoha způsoby a je nezbytné pochopit jeho důležitost a dosah. Připojte se k nám na této cestě objevování a úvah o Transpondér.
Transpondér (též odpovídač, anglicky Transponder či Squawk – transmitter-responder) je telekomunikační zařízení, které po obdržení signálu vyšle v odpovědi rozdílný signál.
Transpondéry se dělí do dvou základních skupin:[1]
Transpondéry jsou užívány např. v těchto oblastech:
Transpondér v letadle určuje nejenom jeho polohu, ale i rychlost a výšku. Je to vysílač vysílající na frekvenci 1090 MHz a přijímá signál na 1030 MHz. Má za účel identifikovat letadla.
Řízení letového provozu může dát SQUAWK (tj. čtyřmístný kód pro identifikaci letadla) za pomoci fráze SQUAWK 7000 (tzn. Transpondér kód 7000).
Tzv. SQUAWK kódy zahrnují:[3]
Módy pro civilní letectví se rozdělují následovně:
Tlačítko IDENT má za úkol pomoci najít letadlo v provozu. Stisknutí tlačítka má za následek „rozsvícení“ ikony letadla, mačká se tudíž na vyžádání ATC.
Transpondéry začaly pošty využívat v 90. letech 20. století, přednostně v mezinárodním provozu, s cílem určit podíl národních pošt době dopravy obyčejných (jednotlivě nezapsaných) listovních zásilek (dopisů). Transpondéry, které jsou vkládány do testovacích zásilek, jsou identifikovány v okamžiku příchodu/odchodu do/z daného státu. Zařízení pro identifikaci transpondérů jsou proto prioritně umísťována na letištích, kterými mezinárodní zásilky procházejí.[5] Obdobně se kontroluje i kvalita vnitrostátní přepravy, kdy jsou transpondéry identifikovány při průchodu třídícími centry.
V Česku jsou tato nezávislá měření kvality prováděna pro Českou poštu.[6]
Systém musí zajistit spolehlivou současnou identifikaci několika testovacích obálek v poštovním pytlích nebo přepravní kleci při pohybu poblíž identifikačního bodu. Obdobně jsou testovací zásilky zjišťovány při průchodu třídicími centry. Používány jsou aktivní, pasivní i polopasivní transpondéry.[7]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Transponder na anglické Wikipedii.