V tomto článku se ponoříme do fascinujícího světa Transevropská dopravní síť. V průběhu historie hrál Transevropská dopravní síť významnou roli v různých oblastech, od vědy po populární kulturu. Jeho dopad byl tak hluboký, že i dnes vyvolává zájem a diskuse. Prozkoumáme jeho původ, vývoj a význam v současné společnosti s cílem osvětlit jeho důležitost a význam. Doufáme, že prostřednictvím podrobné a přísné analýzy poskytneme komplexní a obohacující pohled na Transevropská dopravní síť, který našim čtenářům umožní rozšířit své znalosti a porozumění tomuto fascinujícímu tématu.
Transevropská dopravní síť (anglicky Trans-European Transport Networks, zkratka TEN-T) je síť silničních a železničních koridorů, mezinárodních letišť a vodních cest v Evropské unii. Základním důvodem jejího zřízení bylo zlepšení dopravní infrastruktury v mezinárodní sféře. Byla schválena Evropským parlamentem v roce 1993. Paralelně s tímto systémem vznikl systém panevropských koridorů mezi Evropskou unií a státy střední a východní Evropy. Existují návrhy na sloučení těchto dvou systémů.
Síť TEN-T zahrnuje:
V roce 1994 bylo zařazeno 14 nových projektů. V roce 2004 byl jejich počet zvýšen na 30. Jejich realizace měla být dokončena do roku 2020, aktuálně se dělí na jádro (do roku 2030) a ostatní závaznou síť (do roku 2050).[1]
V červenci 2022 Evropská komise a Evropská investiční banka zahájili práce na předběžné studii proveditelnosti napojení Ukrajiny a Moldávie na síť TEN-T v rámci poválečné obnovy. Železniční tratě by měly mít standardní evropský rozchod.[2]