Tetřev (Šumava)

V dnešním článku prozkoumáme fascinující svět Tetřev (Šumava). Od svých počátků až po dnešní dopad toto téma upoutalo pozornost milionů lidí po celém světě. S rozsahem, který sahá od historických aspektů až po jejich význam v každodenním životě, se Tetřev (Šumava) stal bodem zájmu, který vzbuzuje zvědavost a obdiv těch, kteří se ponoří do jeho studia. Prostřednictvím tohoto článku se ponoříme do jeho mnoha aspektů a objevíme překvapivé detaily, které nám pomohou lépe porozumět jeho významu a jeho vývoji v čase. Připravte se tedy na vzrušující cestu po Tetřev (Šumava) a naučte se vše, co toto téma nabízí.

Tetřev
Tetřev (pohled od Kvildy)
Tetřev (pohled od Kvildy)
Vrchol1260[1] m n. m.
Prominence83 m ↓ Černohorský močál
Izolace3,6 km → Černá hora
SeznamyTisícovky v Česku #77
Poloha
StátČeskoČesko Česko
PohoříŠumava / Šumavské pláně / Kvildské pláně / Modravské pláně[2]
Souřadnice49°0′57″ s. š., 13°32′58″ v. d.
Tetřev
Tetřev
Horninarula (pararula)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tetřev (německy Hanifberg[3], od toho zkomoleně česky místními obyvateli Hanišperk[3]) (1260 m) patří mezi šumavské hory s nadmořskou výškou nad 1200 metrů. Je nejvyšším bodem Modravských plání.[3][2] Vrchol Tetřeva je situován asi 2200 metrů vzdušnou čarou západně od centra Kvildy a asi 2600 metrů vzdušnou čarou jihovýchodně od Filipovy Hutě.

Na severní straně je úpatí Tetřeva ohraničeno silnicí Modrava - Filipova Huť - Kvilda. Na jižní straně přechází úpatí Tetřeva do sedla (zhruba v nadmořské výšce 1200 m) s Čertovým vrchem (1245 m). Na severozápadním svahu Tetřeva se nachází paseka s výhledem na Filipovu Huť, která pak níže přechází do chráněné I. zóny národního parku (Tetřevská slať).[2][p 1] Východní svah hory (od jejího úpatí zhruba až do nadmořské výšky 1150 m) zaujímá chráněná oblast (vrchoviště) I. zóny národního parku (Prameniště nad Kvildou).[2] Nejstrmější jsou svahy Tetřeva klesající ke všem východním stranám, naopak k jihozápadu klesá terén pozvolněji k již zmíněnému sedlu k Čertovu vrchu.[3] Rozsáhlá mýtina na severním svahu Tetřeva umožňuje výhled (přes Březovou horu (1194 m) na Antýgl (1254 m) a dále pak na vzdálenější Huťskou horu (1188 m).[3] Severovýchodním směrem se z vrcholu Tetřeva otevírá pohled na celou Jezerní slať, dvojici nedalekých plochých "kvildských tisícovek" (Lapka (1172 m), Orel (1181 m))[4] a dále pak na vzdálenější Přílbu (1221 m).[3][1]

Popis vrcholu Tetřeva

Hora Tetřev má výrazný nepravidelný asymetrický tvar tvořený kupovitým skalním sukem s vrcholovými skalními útvary (rula).[2] Těleso kopce je tvořeno pararulami (ruly vzniklé metamorfózou sedimentů), které se na vrcholku Tetřeva manifestují dvěma skupinami skalek oddělených mělkým sedlem.[3] (Skalky na severní straně jsou nižší, vyšší vrcholová skalka leží jižněji.[3]) Ve svazích Tetřeva se nacházejí suťové proudy a osamělé skalní výchozy.[2] Svahy jsou (zejména ten k jihu obrácený) zalesněny klimaxovou smrčinou,[p 2] na skalách pak smrky doplňují jeřáby.[2] Na vrcholu hory se nachází geodetický bod.[2] Vrchol Tetřeva je obtížně dostupný, nevede na něj žádná značená ani neznačená cesta, nutno postupovat volným terénem (nejsnáze po jižním či jihozápadním svahu hory ze sedla s Čertovým vrchem).

Zajímavost

Po západním svahu Tetřeva prochází hranice Plzeňského a Jihočeského kraje. Ta pokračuje v jižním směru do sedla s Čertovým vrchem. Část této hranice je tvořena asi 1000 metrů dlouhou a metr vysokou zídkou (první část zídky) vyskládanou z kamenů.[3] Druhá část kamenné zídky vede od severního konce první části zídky, směřuje k jihozápadu a vyznačuje hranici katastrálních území Horské Kvildy a Modravy.[3]

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Tetřevská slať je vrchovištní rašeliniště se souvislým porostem borovice kleče. Od úpatí Tetřeva (na severu ohraničeného silnicí Filipova Huť - Kvilda) dosahuje Tetřevská slať až do nadmořské výšky 1146 metrů. Z celkových 19 hektarů chráněných v nepřístupné I. zóně národního parku jich větší část leží na území Plzeňského kraje.[3]
  2. ↑ Horská klimaxová smrčina je biotop, který se nachází jen na hřebenech Šumavy v nadmořských výškách nad 1200 m.[5] Pouze výjimečně se s tímto typem lesa možno setkat v nižších nadmořských výškách.[5] Bylinné patro je v těchto lesích poměrně chudé, často tvořené jen několika druhy kapradin.[5]

Reference

  1. ↑ a b Geoprohlížeč: Základní topografická mapa ČR 1 : 100 000 . Zeměměřický úřad . Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d e f g h Tetřev (HLV 77; 1260 m) . Tisícovky Čech, Moravy a Slezska . Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d e f g h i j k Tetřev - tradiční cache – GC2VHN6 . geocaching . Dostupné online. 
  4. ↑ Vycházka zavede v pátek turisty na tři kvildské tisícovky . www region plzeň . Pátek 12. srpna 2011 od 09:00 hodin. Dostupné online. 
  5. ↑ a b c Květena horských klimaxových smrčin . www sumava info . Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-07-10. 

Související články

Externí odkazy

Šumavské tisícovky (1200–1299 m)
Hlavní vrcholy
v Česku (31)

Polom (1295 m) • Holý vrch (1294 m) • Polom – JV vrchol (1293 m) • Basumský hřeben (1290 m) • Pažení (1281 m) • Hraničník (1280 m) • V koutě (1276 m) • Jezernice (1266 m) • Bobík (1265 m) • Tetřev (1260 m) • Stolová hora (1256 m) • Antýgl (1254 m) • Vysoký stolec (1251 m) • Čertův vrch (1245 m) • Skalka (1238 m) • Knížecí stolec (1236 m) • Můstek (1235 m) • Stolová hora – JZ vrchol (1233 m) • Lysá (1229 m) • Oblík (1228 m) • Velký Kokrháč (1228 m) • Nad plesem (1228 m) • Medvědí hora – J vrchol (1225 m) • Špičák (Želnavská hornatina) (1223 m) • Přílba (1221 m) • Nad Bučinou (1219 m) • Pancíř (1214 m) • Habr (1203 m) • Červený vrch (1203 m) • Špičák (Železnorudská hornatina) (1202 m) • Dřevěná hůl (1201 m)

Hlavní vrcholy
v Německu (13)

Ostrý (1292 m) • Enzian (1285 m) • Hoher Filzberg (1279 m) • Rukowitzberg (1269 m) • Malý Ostrý (1266 m) • Kiesruck (1265 m) • Siebensteinkopf (1263 m) • Heugstatt (1261 m) • Sulzriegel (1261 m) • Hahnenbogen (1257 m) • Schwarzeck (1238 m) • Hochzellberg (1208 m) • Farrenberg (1203 m)

Vedlejší vrcholy
v Česku (12)

Srní vrch (1298 m) • Studená hora – JZ vrchol (1275 m) • Boubínský hřbet (1269 m) • Stráž – JZ vrchol (1261 m) • Jezernice – JZ vrchol (1246 m) • Nová Studnice (1239 m) • Pažení – J vrchol (1230 m) • Polom – SV vrchol (1228 m) • Studená hora – Z vrchol (1226 m) • Ostrý JV (1218 m) • Špičák – JV vrchol I (1213 m) • Studená hora – S vrchol I (1203 m)

Vedlejší vrcholy
v Německu (1)