V dnešním světě, Teplota tání, ať už jako téma debaty, jako relevantní postava nebo jako emblematické datum, nabylo značného významu v různých oblastech. Ať už v politice, kultuře, vědě nebo každodenním životě, Teplota tání se umístil jako klíčový prvek, který udává tón pro naše činy a rozhodnutí. V tomto článku budeme analyzovat dopad a relevanci Teplota tání v různých kontextech a také jeho vliv na naši společnost. Od svého objevení vzbuzuje Teplota tání značný zájem a jeho přítomnost i dnes vyvolává debaty a úvahy.
Teplota tání je teplota, při níž krystalická pevná látka přechází ze skupenství pevného do skupenství kapalného. U amorfních látek (sklo, parafín) nelze tuto hranici určit přesně (teplota tuhnutí).
Tabulka uvádí teploty tání vybraných látek ve stupních Celsia a v kelvinech za normálního tlaku.
Látka | tt / °C | Tt / K |
---|---|---|
vodík | −259,2 | 14 |
ethanol | −115 | 158 |
voda (led) | 0 | 273,15 |
benzen | 5,5 | 279,7 |
porcelán | 1680 | 1953 |
parafín | 38–56 | 311–329 |
ocel | 1350–1400 | 1623–1673 |
Prvek | tt / °C |
---|---|
rtuť | −38,83 |
brom | −7 |
francium | 27 |
cesium | 28,4 |
gallium | 29,8 |
rubidium | 39,8 |
cín | 232 |
olovo | 327 |
germanium | 938 |
hliník | 658 |
stříbro | 961 |
zlato | 1064 |
měď | 1083 |
uran | 1132 |
mangan | 1246 |
železo | 1535 |
titan | 1668 |
platina | 1768 |
chrom | 1907 |
osmium | 3033 |
rhenium | 3186 |
wolfram | 3422 |
uhlík | 3642 |
Nejvyšší teplotu tání mají některé sloučeniny uhlíku.[1]
Teplota tuhnutí je teplota, při níž se kapalina mění na pevnou látku. Hodnota teploty tuhnutí krystalických látek je stejná jako hodnota teploty tání.
U čisté vody se teplota tuhnutí označuje běžným pojmem bod tuhnutí či bod mrazu (tj. teplota, při níž voda mrzne či zamrzává, ta činí za normálních atmosférických podmínek přibližně nula stupňů Celsia).