Tepelská vrchovina
V dnešní době je Tepelská vrchovina široce diskutovaným a diskutovaným tématem ve společnosti. Jeho význam je s přibývajícími roky stále patrnější a jeho dopad byl pociťován v různých oblastech, od politiky po technologii, kulturu a ekonomiku. Tepelská vrchovina upoutal pozornost odborníků i obecné populace a vyvolal rostoucí zájem o pochopení jeho důsledků a hledání řešení výzev, které představuje. V tomto článku prozkoumáme Tepelská vrchovina do hloubky, analyzujeme jeho dopad, důsledky a možné cesty k efektivnímu řešení tohoto problému.
| Tepelská vrchovina | |
|---|---|
 Tepelská vrchovina | |
| Nejvyšší bod | 850 m n. m. (Podhorní vrch) |
| Rozloha | 682 km² |
| Nadřazená jednotka | Karlovarská vrchovina |
| Sousední jednotky | Podčeskoleská pahorkatina, Slavkovský les, Doupovské hory, Rakovnická pahorkatina, Plaská pahorkatina |
| Podřazené jednotky | Toužimská plošina, Bezdružická vrchovina, Žlutická vrchovina |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
 Tepelská vrchovina na mapě Česka | |
 | |
| Povodí | Labe |
| Souřadnice | 49°58′30″ s. š., 12°55′30″ v. d. |
| Identifikátory | |
| Kód geomorf. jednotky | IIIC-2 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Tepelská vrchovina je geomorfologický celek Krušnohorské soustavy o rozloze 682 km². Nejvyšším bodem je Podhorní vrch (850 m n. m.).[1] Oblast je mírně zvlněnou plochou vrchovinou o střední nadmořské výšce 627 m n. m.
Vymezení
Tepelskou vrchovinu obklopuje ze severu Slavkovský les, ze severovýchodu Doupovské hory, z východu Rakovnická pahorkatina, z jihu Plaská pahorkatina, na západě se prostírá Podčeskoleská pahorkatina.
Na území celku se nenachází žádné velké sídlo, drobnými městy v jeho rámci jsou Teplá, Toužim, Bochov, Žlutice a Bezdružice. O něco větší města Mariánské Lázně a Planá leží již těsně mimo celek, při jeho západní hranici.
Členění
Tepelská vrchovina se z hlediska českého geomorfologického členění dělí na tři podcelky a deset okrsků:
- IIIC2-A Toužimská plošina
- IIIC2-A-a Útvinská plošina
- IIIC2-A-b Mrázovská pahorkatina
- IIIC2-A-c Mariánskolázeňská vrchovina
- IIIC2-B Bezdružická vrchovina
- IIIC2-B-a Michalohorská vrchovina
- IIIC2-B-b Vidžínská vrchovina
- IIIC2-B-c Hanovská pahorkatina
- IIIC2-B-d Trhomenská vrchovina
- IIIC2-B-e Krasíkovská vrchovina
- IIIC2-C Žlutická vrchovina
- IIIC2-C-a Bochovská vrchovina
- IIIC2-C-b Vladařská vrchovina
Vodstvo
Severozápad území je odvodňován řekou Teplou a náleží tak do povodí Ohře, z jihozápadu voda odtéká do Berounky, jejím významným přítokem je např. Střela, která v oblasti pramení.
Geologie
Ve stavbě masívu převládají krystalické břidlice.
Reference
- ↑ Geoprohlížeč: Základní topografická mapa ČR 1 : 5 000 . Zeměměřický úřad . Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Tepelská vrchovina na Wikimedia Commons
