V tomto článku podrobně prozkoumáme Tepelně zpracované dřevo, téma, které je dnes velmi důležité. V průběhu historie byl Tepelně zpracované dřevo předmětem debat a kontroverzí, což vyvolalo velký zájem jak na akademické půdě, tak v populární sféře. Od svého vzniku až po svůj dopad na dnešní společnost hraje Tepelně zpracované dřevo zásadní roli v různých sférách lidského života. Prostřednictvím vyčerpávající analýzy prozkoumáme různé aspekty související s Tepelně zpracované dřevo, ponoříme se do jeho důležitosti, jeho důsledků a jeho relevance v současném světě. Tepelně zpracované dřevo je bezpochyby téma, které si zaslouží být prozkoumáno do hloubky a podrobně, abychom pochopili jeho vliv a dosah v dnešní společnosti.
Tepelně zpracované dřevo neboli Thermowood, z anglického Thermally modified wood, je dřevo, u kterého dochází ke změně vlastností díky úpravě kontrolovanou pyrolýzou při tepelné úpravě v teplotním rozmezí 160–215 °C bez přístupu kyslíku. Během tohoto procesu je dřevo zahřáto pomocí vodní páry na teplotu přesahující teplotu jeho samovolného vznícení, což vyvolává chemické změny struktury složek jeho buněčných stěn (lignin, celulóza a hemicelulóza), aby se zvýšila jeho odolnost. Snížené množství kyslíku brání vznícení dřeva při těchto vysokých teplotách.
K tepelnému zpracování dřeva slouží několik technologických postupů, které využívají různých prostředků, jako je dusík, plyn, pára či zahřátý olej.
Výrobní proces tvoří šest tunelů, kterými dřevo postupně prochází. V prvních třech tunelech se dřevo sušením připravuje na čtvrtou fázi, ve kterém dochází k tepelnému zpracování. Pátý a šestý tunel slouží ke zchlazení, zvlhčování, provzdušnění a konečné normalizaci zpracovaného dřeva.[1]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Thermally modified wood na anglické Wikipedii.