T34VG1
V tomto článku se budeme zabývat významem T34VG1 v každodenním životě a prozkoumáme jeho význam v různých aspektech naší společnosti. Od svého dopadu na ekonomiku až po svůj vliv na populární kulturu, T34VG1 hraje zásadní roli ve způsobu, jakým interagujeme se světem kolem nás. Prostřednictvím podrobné analýzy prozkoumáme, jak se T34VG1 vyvíjel v průběhu času a jak nadále formuje naše jednání a rozhodnutí v současnosti. Kromě toho prozkoumáme budoucí vyhlídky T34VG1 a jak se může v budoucnu změnit jeho relevance. Tento článek si klade za cíl poskytnout široký a podrobný přehled o důležitosti T34VG1 a vyzývá čtenáře, aby se zamysleli nad jeho dopadem na jejich vlastní životy.
T34VG1 (rusky Т34ВГ1) je integrovaný obvod vyráběný ruskou společností Angstrem (rusky: Ангстрем) v Zelenogradě. Jedná se o integrovaný obvod z řady obvodů Т34, T34VG1 je ekvivalent obvodu ULA počítačů ZX Spectrum 48K.[1]
Charakteristika obvodu
Obvod je realizován v pouzdře QFP s 64 vývody.[2][3] Obvod se vyskytuje také pod označením ULA1.[4] Další možná označení jsou 1515ХМ1-216 a ULA-216.
Kromě ruských verzí ZX Spectra je obvod použit v herní konzoli Эльф.[5][p 1] Obvod T34VG1 je použit i v Československých počítačích Didaktik M a Didaktik Kompakt.[6]
Před vznikem obvodu T34VG1 byla v ruských klonech ZX Spectra funkce tohoto obvodu zajišťována pomocí integrovaných obvodů malé a střední integrace.[7] Díky obvodu T34VG1 bylo možné sestavit celý počítač z pouze asi 15 integrovaných obvodů.[8]
Na rozdíl od obvodu ULA, který obsahuje i analogovou část pro generování obrazových signálů U, Y a video, je obvod T34VG1 plně digitální a místo těchto signálů generuje signály R, G a B. Při přístupu do obrazové části paměti RAM obvod ULA zastavuje hodinový signál procesoru. Obvod T34VG1 při přístupu do obrazové části paměti RAM generuje signál /WAIT.[9]
Počítače obsahující obvod T34VG1
- Anbelo/C,
- Atas,
- Byte,
- Delta-mikro,
- Didaktik M,
- Didaktik Kompakt,
- Forum BK-09 Turbo
- Kompaňon,[10]
- Kvant BK MC0530,
- Master,
- PLM-X,
- Raton-9003,
- Simbol,
- Sinko-Best,
- Sirius,
- Spektr B-IK,
- Sura-S,
- Vesta IK-31.[11]
Historie
Motivací pro vývoj byla návštěva tehdejšího vedoucího oddělení NIITT P. R. Maševiče v Didaktiku Skalica, o kterou požádal v průběhu své služební cesty na Slovensko, kde uviděl v obchodě počítač Didaktik Gama. V průběhu své návštěvy Didaktiku Skalica počítač Didaktik Gama důkladně prostudoval a navrhl nahradit několik integrovaných obvodů střední integrace obvodem LSI.[12] Vedení Didaktiku o úspěšné realizaci tohoto záměru pochybovalo, ale návrh přijal a Maševič dostal schéma počítače Didaktik Gama a vzorek počítače. Tím mohl i s pomocí B. V. Iljičeva začít vývoj multifunkčního ovladače periférií Т34ВГ1. Obvod obsahoval videopaměť s vlastní autonomní správou technicky kombinovanou s běžnou pamětí RAM. Protože RAM byla dynamická a tedy vyžadovala periodické obnovování obsahu a protože proces obnovování obsahu je podobný procesu obnovování obsahu obrazu, bylo rozhodnuto je začlenit do jednoho zařízení.[12] Obvod nahradil 15 integrovaných obvodů použitých v originálním ZX Spectru a v Didaktiku Gama, včetně obvodu ULA.
Vzorky obvodu s dokumentací byly prostřednictvím velvyslanectví odeslány do Skalice a době čekání na odpověď v Rusku vyrobily vlastní kopie základní desky počítače. Na Slovensku trvalo testování dlouho, ale protože chování obvodu nebylo pochopeno, obvod byl zamítnut. Kvůli tomuto výsledku se Maševič s Iljičevem osobně vydali na Slovensko a s sebou přivezli svoje kopie počítače Didaktik. Testy prokázaly, že mezi jejich kopiemi a původními počítači nebyly žádné rozdíly a obvody Т34ВГ1 tak úspěšně prošly testy.[12]
Obvod později dostal dvě oficiální označení. Varianta v kovokeramickém pouzdře dostala označení КА1515КХМ1-216, varianta v plastovém pouzdře dostala označení КР1515ХМ1-216.[12] Jako obchodní označení bylo určeno označení ULA1.[12]
Následně byl vyvinut obvod Т34ВГ2 a v mezičase začaly studie možnosti výroby kopie procesoru Z80 pod vedením J. L. Otrochova.
Reference
- ↑ Т34 na SpeccyWiki
- ↑ FCPGA na wiki.kspu.kr.ua
- ↑ Типы корпусов процессоров na lsilogic.ru
- ↑ Электроника МС0530 (Квант-БК) Archivováno 2. 12. 2014 na Wayback Machine. na fincoins.spb.ru
- ↑ Игровая приставка "Эльф" na zxbyte.ru
- ↑ Archivovaná kopie. mcbx.netne.net . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-04-09.
- ↑ Отечественные клоны ZX Spectrum
- ↑ ZX Spectrum Archivováno 6. 11. 2013 na Wayback Machine. (rusky) na zx-pk.ru
- ↑ SIEGER, Ladislav. Didaktik M - Počítač za méně než 3000 korun. Bajt. Čís. 6/1992. Dostupné online.
- ↑ Компаньон na SpeccyWiki
- ↑ Веста ИК-30[nedostupný zdroj] na zxspeccy.ru
- ↑ a b c d e Il Kvant: il clone del clone. Sinclair ZX Notizie. Marzo 2025, čís. 17, s. 7-8. Dostupné online . ((italsky))
Poznámky
- ↑ Konzole je známá také pod názvem ALF TV Game.