V dnešním světě se Třída Sailfish stává stále aktuálnějším tématem. Ať už kvůli svému dopadu na společnost, jeho vlivu na populární kulturu nebo jeho významu ve vědecké oblasti, Třída Sailfish vyvolal velký zájem v různých oblastech. V průběhu let byl Třída Sailfish a jeho důsledky v různých kontextech široce diskutovány. V tomto článku podrobně pokryjeme všechny relevantní aspekty Třída Sailfish, prozkoumáme jeho původ, jeho vývoj v čase a jeho současnou relevanci. Kromě toho budeme analyzovat budoucí vyhlídky Třída Sailfish a jeho možný dopad na moderní svět.
Třída Sailfish | |
---|---|
![]() USS Sailfish (SSR-572) | |
Obecné informace | |
Uživatel | US Navy |
Typ | radarová ponorka |
Lodě | 2 |
Osud | vyřazeny |
Nástupce | USS Triton (SSRN-586) |
Technické údaje | |
Výtlak | 1900 t (na hladině) 3180 t (pod hladinou) |
Délka | 107 m |
Šířka | 8,9 m |
Pohon | 4× diesel, 2× elektromotor |
Rychlost | 20 uzlů (na hladině) 10 uzlů (pod hladinou) |
Posádka | 95 |
Výzbroj | 6× 533mm torpédomet |
Radar | BPS-2 BPS-3 |
Třída Sailfish byla třída radarových ponorek námořnictva Spojených států amerických z doby studené války. Jako první byly pro tento účel od počátku konstruovány.[1] Jejich konstrukce byla optimalizována pro rychlou plavbu na hladině,[1] přičemž ponorky měly plout před svazy letadlových lodí a varovat je před leteckým útokem (v praxi však jejich rychlost stále nebyla dost vysoká). Dvě postavené ponorky byly v operační službě v letech 1956–1978. Koncepce radarových ponorek se však neosvědčila (úspěšnější byly roku 1958 zařazené palubní letouny včasné výstrahy Grumman E-1 Tracer) a obě ponorky byly roku 1961 překlasifikovány na útočné.[2]
Americké radarové ponorky byly vyvíjeny v rámci programu MIGRAINE. Nejprve byly zkušebně přestavěny dvě ponorky třídy Tench, ve druhé fázi dvě ponorky třídy Gato a ve třetí šest ponorek již dříve modernizovaných v programu GUPPY. Poté bylo přistoupeno ke stavbě dvojice ponorek třídy Sailfish, které byly od počátku projektovány jako radarové.[2] Obě ponorky postavila v letech 1953–1956 loděnice Portsmouth Naval Shipyard v Kittery ve státě Maine.
Jednotky třídy Sailfish:
Jméno | Založení kýlu | Spuštěna | Vstup do služby | Status |
---|---|---|---|---|
USS Sailfish (SSR-572) | 8. prosince 1953 | 7. září 1955 | 14. dubna 1956 | Od roku 1961 útočná ponorka (SS-572), modernizace FRAM II v letech 1965–1966, vyřazena 1978, potopena jako cvičný cíl.[3] |
USS Salmon (SSR-573) | 10. března 1954 | 25. února 1956 | 25. srpna 1956 | Od roku 1961 útočná ponorka (SS-573), modernizace FRAM II v letech 1964–1965, odp očátku do konce června 1968 překlasifikována na experimentální ponorku (AGSS-573), následně opět útočná ponorka, vyřazena 1977.[4] |
Ponorky nesly na velitelské věži a na palubě za ní vyhledávací radar BPS-2 a radarový výškoměr BPS-3. Byly vyzbrojeny šesti příďovými 533mm torpédomety. Pohonný systém tvořily čtyři diesely Fairbanks-Morse a dva elektromotory, pohánějící dva lodní šrouby. Diesely měly na šroubu výkon 6000 hp a elektromotory 8200 hp. Nejvyšší rychlost dosahovala 20 uzlů na hladině a 10 uzlů pod hladinou.[2] Mohly se ponořit do hloubky až 400 stop.[1]
Roku 1961 byly obě ponorky upraveny na stíhací, radar byl demontován a naopak byly vybaveny pasivním sonarem BQG-4.[2] Salmon od roku 1968 sloužil při vývoji hloubkových záchranných prostředků (DSRV) třídy Mystic. Krátce proto nesl experimentální označení (AGSS-573).[1] Obě ponorky byly vyřazeny v letech 1977–1978.