V dnešním světě je Třída Prinz Adalbert téma, které získalo velký význam v různých oblastech společnosti. Od politiky a ekonomiky po kulturu a technologie, Třída Prinz Adalbert upoutal pozornost milionů lidí po celém světě. Svým dopadem na každodenní životy lidí a vlivem na globální rozhodování se Třída Prinz Adalbert stal stálým bodem zájmu výzkumníků, názorových vůdců i běžných občanů. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Třída Prinz Adalbert a analyzujeme jeho dopad na různé aspekty moderního života.
Třída Prinz Adalbert | |
---|---|
![]() SMS Prinz Adalbert | |
Obecné informace | |
Uživatel | ![]() |
Typ | Pancéřový křižník |
Lodě | 2 |
Osud | potopeny |
Předchůdce | Prinz Heinrich |
Nástupce | třída Roon |
Technické údaje | |
Výtlak | 9000 t |
Délka | 120 m |
Šířka | 19,6 m |
Ponor | 7,3 m |
Pohon | 14 kotlů, 3 parní stroje 3 lodní šrouby 17 000 hp |
Rychlost | 20,5 uzlu |
Posádka | 557 |
Výzbroj | 4× 210mm kanón (2×2) 10× 150mm kanón (10×1) 12× 88mm kanón (12×1) 4× 450mm torpédomet (4×1) |
Pancíř | paluba 50 mm boky až 100 mm velitelská věž 150 mm |
Třída Prinz Adalbert byla třída pancéřových křižníků německého císařského námořnictva. Tvořily ji jednotky Prinz Adalbert a Friedrich Carl postavené v letech 1900–1904.[1] Obě lodě bojovaly v první světové válce a byly v ní ztraceny.
Celkem byly postaveny dvě jednotky této třídy. První postavila loděnice Kaiserliche Werft Kiel v Kielu a druhou loděnice Blohm & Voss v Hamburku.[2]
Jednotky třídy Prinz Adalbert:[2]
Jméno | Loděnice | Založení kýlu | Spuštěna | Vstup do služby | Status |
---|---|---|---|---|---|
Prinz Adalbert | Kaiserliche Werft Kiel | 1900 | 1901 | 12. ledna 1904 | Dne 23. října 1915 byl potopen poblíž lotyšského přístavu Liepāja torpédem britské ponorky HMS E8. |
Friedrich Carl | Blohm & Voss | 1901 | 1902 | 12. prosince 1903 | Dne 17. listopadu 1914 se západně od Klaipėdy potopil na minách. |
Hlavní výzbroj tvořily čtyři 210mm kanóny ve dvoudělových věžích. Sekundární ráži představovalo deset 150mm kanónů. Lodě dále nesly dvanáct 88mm kanónů a čtyři torpédomety.[3] Pohonný systém tvořilo 14 kotlů a tři parní stroje o výkonu 17 000 hp, pohánějící tři lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 20,5 uzlu.[2]
Obě lodi této třídy bojovaly v první světové válce, byly však brzy ztraceny. Friedrich Carl operoval na Baltu. Dne 17. listopadu 1914 v 1:45 ráno narazil západně od Klaipėdy na dvě miny a v 7:15 se potopil.[4]
Prinz Adalbert zpočátku operoval v sestavě Širokomořského loďstva v Severním moři. Byl přidělen 4. předzvědné skupině kontradmirála Huberta von Rebeur-Paschwitz (pancéřové křižníky Roon, Yorck, Prinz Adalbert a Prinz Heinrich).[5] V listopadu 1914 byl odeslán na Balt. Počátkem roku 1915 ztroskotal na mělčině u mysu Steinort a byl těžce poškozen (oprava trvala do března 1915).[6] Dne 2. července 1915 vyplul společně s křižníkem Prinz Heinrich vstříc německým silám ohrožovaným ruskou eskadrou v bitvě u Östergarnu. U mysu Rixhöft byl Prinz Adalbert zasažen torpédem britské ponorky HMS E 9. Loď nabrala mnoho vody a silně se naklonila, tentokrát se ji ale ještě podařilo zachránit.[7] Nakonec byl Prinz Adalbert potopen 23. října 1915 poblíž lotyšského přístavu Liepāja torpédem britské ponorky třídy E HMS E8. Torpédo pravděpodobně zasáhlo sklady munice, protože se křižník potopil v obrovském výbuchu. Zahynulo 672 členů posádky.[8]