Týnišťský mlýn

Týnišťský mlýn je téma, které upoutalo pozornost lidí všech věkových kategorií a ve všech koutech světa. Od svých počátků byl Týnišťský mlýn předmětem studia, debat a obdivu a jeho dopad byl pociťován v různých aspektech společnosti. V průběhu času se Týnišťský mlýn vyvíjel a přizpůsoboval změnám a technologickému pokroku, vždy si zachoval svou relevanci a schopnost vyvolávat diskusi. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Týnišťský mlýn, od jeho historie až po jeho dnešní vliv, s cílem poskytnout úplnou a obohacující vizi tohoto fascinujícího tématu.

Týnišťský mlýn
vodní mlýn
vodní mlýn
Základní informace
Výstavbapřed 1841
Poloha
AdresaTýniště č.p. 23, Verušičky, okres Karlovy Vary, ČeskoČesko Česko
Souřadnice50°8′51,11″ s. š., 13°10′55,41″ v. d.
Map
Další informace
Rejstříkové číslo památky103489 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Týnišťský mlýn v Týništi u Verušiček v okrese Karlovy Vary je vodní mlýn, který stojí na Lochotínském potoce.[1] Od roku 2009 je chráněn jako nemovitá kulturní památka České republiky.[2]

Historie

Mlýn je uváděn v pozemkových knihách Stabilního katastru z roku 1841 jako panský; podle těchto knih je v domě čp. 23 usazen Johann Wirkner. Od 60. let 19. století je mlýn v držení Josefa Menzla.[2]

V období před druhou světovou válkou patřil mlýn předkům současného majitele panu Nachtmanovi. Během války se mlýn dostal do nucené správy a po válce pak vrácen původnímu majiteli. Roku 1957 byl znárodněn a bývalý majitel pověřen jeho správou. V té době se přestala ve mlýně mlít mouka a provoz byl změněn na výrobu krmných směsí pro zvířata; tato výroba v 60. letech 20. století skončila.[2]

V roce 2020 je ve mlýně uváděn Rostislav Černý, výroba krmných směsí, mačkání a šrotování obilí, pšenice, ječmene a kukuřice.[1]

Popis

Objekt mlýna je zděná stavba, která se skládá ze tří částí – z obytného domu, správní budovy a vlastního mlýna. Z mlýnské technologie se v objektu dochovalo vnitřní zařízení ze 30. let 20. století, které stále slouží k mletí.[2]

Původně vedla voda na vodní kolo z rybníka náhonem. K roku 1930 měl mlýn 1 Francisovu turbínu (hltnost 0,25 m³/s, spád 6 m, výkon 15 HP).[1]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c Týnišťský mlýn. Vodní mlýny (vodnimlyny.cz). 2012–2017, Rudolf Šimek, Jan Škoda, 22.7.2020. . Dostupné online.
  2. ↑ a b c d Vodní mlýn. Národní památkový ústav. Památkový katalog. Katalogové číslo 1774283487, rejstříkové číslo ÚSKP 103489. . Dostupné online

Související články

Externí odkazy