Dnes je Sárí tématem velkého zájmu a významu v moderní společnosti. Jeho dopad je vidět v našem každodenním životě, od způsobu komunikace až po způsob, jakým vykonáváme naše každodenní činnosti. Sárí zaujala představivost lidí všech věkových kategorií, kultur a prostředí a vyvolala intenzivní debatu v různých oblastech. V tomto článku důkladně prozkoumáme dopad Sárí na naše životy, analyzujeme jeho důležitost, jeho výhody a výzvy a různé názory, které existují na toto téma, které je dnes tak relevantní.
Sárí (hindsky साड़ी , anglicky sari nebo saree) je ženský oděv, sestávající z jediného pruhu látky, který se nosí na indickém subkontinentu. V Indii se nosí už od dob Harappské kultury, zmiňují se o něm Védy, eposy Rámájana i Mahábhárata nebo starotamilská poezie. V Mahábháratě se vypráví o tom, jak bůh Kršna zázračně prodloužil sárí princezny Draupadí v nekonečný pruh látky ve chvíli, kdy ji chtěli nepřátelští Kuruovci zhanobit veřejným vysvlečením. Sárí se tradičně vyrábí z bavlny či hedvábí, moderní sárí se vyrábí i ze lnu, viskózy, polyesteru nebo organzy. Samotné slovo pochází zřejmě ze sánskrtského výrazu sati, což znamená pruh látky.
Sárí samo je pruh látky obvykle dlouhý kolem 4 až 7 metrů a široký přibližně 100 až 130 cm. Většina sárí má zdobené okraje, ať už vytkáváním, výšivkou či malbou a jeho koncová část, zvaná pallu, bývá zdobená odlišně od zbytku sárí – často to bývá jeho nejzdobnější část. Existují stovky způsobů vázání sárí, většina z nich se ale omezuje jen na určité komunity či kasty na daném místě. Pod sárí se obvykle nosí dlouhá spodní sukně na šňůrku – spodnička, vyrobená z bavlněného plátna, nahoře top, kterému se říká blause. Často se šije z látky, která je přímo sladěná se sárí a bývá jeho součástí. Většinou si je Indky nechávají šít přímo na míru, i když zejména v Bengálsku jsou oblíbená čoli již hotová.
Sárí se v Indii nosí už od nepaměti. Původně se vyráběly z bavlny anebo z hedvábí – nikoliv však z hedvábí bource morušového. Existují tři odrůdy původního indického hedvábí – mugha, kosha a eri. Hedvábí vyráběné ze zámotků bource morušového dorazilo až později a získalo si v Indii velkou oblibu. Novinkou bylo zavedení syntetických materiálů během britské okupace – Britové Indy nutili nakupovat britské zboží. To mělo dva následky – Indky si nemačkavé, levné materiály s moderními vzory oblíbily a na druhou stranu se indické domácnosti přiklonily k samovýrobě vlastních textilií na ručním kolovrátku – a tak vznikla nahrubo tkaná látka zvaná khadi, která je doteď symbolem indického boje za svobodu a s oblibou ji nosí indičtí vlastenci a vlastenkyně. Indický kolovrátek neboli čakra to dotáhl dokonce až na indickou vlajku. V současné době v severní Indii převládají syntetická sárí, které vyrábějí především továrny v Suratu. Na jihu či v Bengálskou jsou stále velice oblíbená bavlněná i hedvábná sárí a najdeme tam obrovské obchodní domy napěchované těmi nejkrásnějšími hedvábnými skvosty.
I když jsou sárí většinou spojovaná s Hinduismem, nosí je i Buddhistky a džainistky a v jižní Indii i muslimky (pod hidžábem) a křesťanky. Jediný, kdo sárí opravdu nenosí, jsou sikhské ženy. Ty si z tradičního oblečení oblékají výhradně shalwaar kurta (volné kalhoty, dlouhou tuniku a závoj).
Existuje více regionálních zvyků, jak se sárí nosí (obtáčí kolem těla), mimo jiné:
Existuje však mnoho dalších možností a typických zvyků, jak sárí nosit, a také mnoho způsobů dekorace, mimo Indii je sárí populární na Srí Lance, v Bangladéši, v Pákistánu. Sárí se v poslední době těší velké oblibě nejen v Indii. Za to mohou hlavně představitelky v Bollywoodských filmech, které se většinou prezentují v nákladných sárí. Mnohé z těchto kousků váží několik kilo a jsou vytvořeny speciálně pro danou scénu filmu. K nejznámějším herečkám patří Aishwarya Rai Bachan, hlavně díky spolupráci s Hollywoodskými studii.