V dnešním článku se ponoříme do fascinujícího světa Systém integrované výstražné služby. V průběhu let se Systém integrované výstražné služby ukázalo být tématem zájmu široké škály lidí. Od svého vlivu na společnost až po svůj význam v populární kultuře, Systém integrované výstražné služby zanechal ve světě nesmazatelnou stopu. Prostřednictvím tohoto článku prozkoumáme různé aspekty Systém integrované výstražné služby, od jeho původu a vývoje až po jeho význam v dnešním světě. Připravte se ponořit se na cestu poznání a inspirace o Systém integrované výstražné služby!
Systém integrované výstražné služby (SIVS)[1] je výstražná služba, kterou společně poskytují Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) a meteorologická služba armády ČR pro území České republiky. Vydávání výstražných informací je podloženo § 73 vodního zákona.
Výstrahy vydává ČHMÚ v souladu s doporučením Světové meteorologické organizace (dále WMO) a evropského výstražného systému Meteoalarm na nebezpečné meteorologické a hydrologické prvky a jevy (dále jen jevy) rozdělené do skupin. Každý z jevů může mít rozdílnou úroveň (stupeň) nebezpečí. Ta se přiřazuje na základě vyhodnocení kombinace očekávané intenzity nebezpečného jevu a pravděpodobnosti jeho výskytu.
Systém využívá předpovědní služba, média, veřejná správa (města a obce) i Integrovaný záchranný systém, konkrétně Hasičský záchranný sbor České republiky.
Jevy sledované systémem SIVS jsou rozděleny do skupin (čísla se označují jako kódy SIVS)[1]
Podle kombinace předpokládané intenzity jevu (četnosti výskytu a obvyklých následků) a pravděpodobnosti jeho výskytu se vyhlašují tři úrovně nebezpečí. Tyto stupně se zobrazí na výstražné mapě[2] barevně: