Syntonické koma
Syntonické koma je téma, které dnes zajímá velké množství lidí. Jeho význam pokrývá různé oblasti a jeho důležitost byla uznána v průběhu času. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Syntonické koma, od jeho původu až po jeho dopad na současnou společnost. Budeme analyzovat různé pohledy, vyslechnout si názory odborníků z oboru a zamyslet se nad jejich vlivem na náš každodenní život. Syntonické koma je téma, které nenechává nikoho lhostejným, takže je nezbytné mu důkladně porozumět, abyste mohli činit informovaná rozhodnutí.
Syntonické koma, zvané také didymické koma, je interval s poměrem frekvencí 81:80, tedy asi 21,51 centů. Je to rozdíl mezi pythagorejskou a didymickou (čistou) velkou tercií a také mezi velkým a malým celým tónem.
Pythagorejská velká tercie vznikne čtyřmi kvintovými kroky, zmenšenými o dvě oktávy. Čistá kvinta 3:2 je 701,955 centů, čtyři kvinty nad sebou jsou (3:2)4=81:16, tedy 2807,82 centů. Po snížení o dvě oktávy (2×1200 centů) vznikne interval pythagorejské velké tercie 81:64, tedy 407,82 centů. Čistá Didymická tercie 5:4 je 386,31 centů. Rozdíl mezi nimi je tedy (81:64)/(5:4)=81:80, tedy 407,82-386,31=21,51 centů.
V didymickém ladění je velký celý tón interval s poměrem frekvencí 9:8, malý celý tón je 10:9. Jejich rozdíl je (9:8)/(10:9)=81:80.
Syntonické koma je interval důležitý pro čtvrtinové koma středotónové ladění. Zmenšením čistých kvint o čtvrtinu syntonického komatu je ve stupnici možné získat čisté velké didymické tercie. Zároveň jsou malé i velké celé tóny nahrazeny celými tóny jednotné „střední“ velikosti.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu syntonické koma na Wikimedia Commons
