V tomto článku prozkoumáme téma Swiss Indoors do hloubky, analyzujeme jeho mnoho aspektů a jeho dopad na různé aspekty každodenního života. Od jeho počátků až po jeho současnost se ponoříme na cestu historií, pokroky, výzvami a příležitostmi, které Swiss Indoors ve společnosti představuje. Prostřednictvím různých úhlů pohledu se budeme zabývat jeho vlivem na kulturu, ekonomiku, technologie a mezilidské vztahy s cílem plně porozumět jeho důležitosti a důsledkům, které s sebou nese. Stejně tak prozkoumáme různé pohledy a názory odborníků v oboru, abychom mohli nabídnout širokou a kompletní vizi o Swiss Indoors. Připojte se k nám na této vzrušující cestě za poznáním všeho, co Swiss Indoors nabízí!
Swiss Indoors je profesionální tenisový turnaj mužů hraný jako halové mistrovství Švýcarska v Basileji. Založen byl v roce 1970 a součástí profesionálního okruhu se stal roku 1975. Do sezóny 1989 probíhal na okruhu Grand Prix. Od sezóny 1995 se koná v St. Jakobshalle na dvorcích s tvrdým povrchem GreenSet. Centrální kurt má kapacitu devět tisíc diváků. V rámci ATP Tour se od sezóny 2009 řadí do kategorie ATP Tour 500. Turnaj se hraje v říjnu či na začátku listopadu jako jedna z posledních událostí sezóny. V minulosti byly hlavními sponzory firmy Ebel a Davidoff.
Do dvouhry nastupuje třicet dva singlistů a čtyřhry se účastní šestnáct párů. Nejvyšší počet deseti singlových titulů získal basilejský rodák Roger Federer. Patnácti finálovými účastmi také překonal předešlý rekord pěti finále Švéda Stefana Edberga. Federer se na Swiss Indoors stal prvním mužským tenistou otevřené éry, který se na jediném turnaji probojoval do jedenácti finále, čímž se odpoutal od deseti finálových účastí Argentince Guillerma Vilase na Argentina Open. Při každém postupu do finále Švýcar objednal pizzu sběračům míčů. K této tradici po zisku šestého titulu uvedl: „Dělám to tak pokaždé, ať prohraju, nebo vyhraju. Když jsem byl malý, jezdil jsem sem pokaždé na kole, měl jsem to tak deset minut. Dělal jsem sběrače míčků a pozoroval ty nejlepší hráče planety. Dobře si na to období pamatuji.“[1]
Přehled finále
Dvouhra
Rok
|
vítěz
|
finalista
|
výsledek
|
1970 |
Klaus Berger |
Ernst Schori |
6–3, 6–1
|
1971 |
Jiří Zahradníček |
Helmut Kuner |
1-6, 6–2, 6–3
|
1972 |
Michel Burgener |
Petr Kanderal |
7–5, 4–6, 6–0
|
1973 |
Jean-Claude Barclay |
Leonardo Manta |
6–3, 7–5
|
1974 |
Roger Taylor |
Petr Kanderal |
6–4, 6–2
|
1975 |
Jiří Hřebec |
Ilie Năstase |
6–1, 7–6, 2–6, 6–3
|
1976 |
Jan Kodeš |
Jiří Hřebec |
6–4, 6–2, 6–3
|
1977 |
Björn Borg |
John Lloyd |
6–4, 6–2, 6–3
|
1978 |
Guillermo Vilas |
John McEnroe |
6–3, 5–7, 7–5, 6–4
|
1979 |
Brian Gottfried |
Johan Kriek |
7–5, 6–1, 4–6, 6–3
|
1980 |
Ivan Lendl |
Björn Borg |
6–3, 6–2, 5–7, 0–6, 6–4
|
1981 |
Ivan Lendl (2) |
José Luis Clerc |
6–2, 6–3, 6–0
|
1982 |
Yannick Noah |
Mats Wilander |
6–4, 6–2, 6–3
|
1983 |
Vitas Gerulaitis |
Wojciech Fibak |
4–6, 6–1, 7–5, 5–5skreč
|
1984 |
Joakim Nyström |
Tim Wilkison |
6–3, 3–6, 6–4, 6–2
|
1985 |
Stefan Edberg (1) |
Yannick Noah |
6–7, 6–4, 7–6, 6–1
|
1986 |
Stefan Edberg (2) |
Yannick Noah |
7–6, 6–2, 6–7, 7–6
|
1987 |
Yannick Noah (2) |
Ronald Agénor |
7–6, 6–4, 6–4
|
1988 |
Stefan Edberg (3) |
Jakob Hlasek |
7–5, 6–3, 3–6, 6–2
|
1989 |
Jim Courier |
Stefan Edberg |
7–6, 3–6, 2–6, 6–0, 7–5
|
1990 |
John McEnroe |
Goran Ivanišević |
6–7, 4–6, 7–6, 6–3, 6–4
|
1991 |
Jakob Hlasek |
John McEnroe |
7–6(7–4), 6–0, 6–3
|
1992 |
Boris Becker |
Petr Korda |
3–6, 6–3, 6–2, 6–4
|
1993 |
Michael Stich |
Stefan Edberg |
6–4, 6–7(5–7), 6–3, 6–2
|
1994 |
Wayne Ferreira |
Patrick McEnroe |
4–6, 6–2, 7–6(9–7), 6–3
|
1995 |
Jim Courier (2) |
Jan Siemerink |
6–7(2–7), 7–6(7–5), 5–7, 6–2, 7–5
|
1996 |
Pete Sampras |
Hendrik Dreekmann |
7–5, 6–2, 6–0
|
1997 |
Greg Rusedski |
Mark Philippoussis |
6–3, 7–6(8–6), 7–6(7–3)
|
1998 |
Tim Henman |
Andre Agassi |
6–4, 6–3, 3–6, 6–4
|
1999 |
Karol Kučera |
Tim Henman |
6–4, 7–6(12–10), 4–6, 4–6, 7–6(7–2)
|
2000 |
Thomas Enqvist |
Roger Federer |
6–2, 4–6, 7–6(7–4), 1–6, 6–1
|
2001 |
Tim Henman (2) |
Roger Federer |
6–3, 6–4, 6–2
|
2002 |
David Nalbandian |
Fernando González |
6–4, 6–3, 6–2
|
2003 |
Guillermo Coria |
David Nalbandian |
bez boje
|
2004 |
Jiří Novák |
David Nalbandian |
5–7, 6–3, 6–4, 1–6, 6–2
|
2005 |
Fernando González |
Marcos Baghdatis |
6–7(8–10), 6–3, 7–5, 6–4
|
2006 |
Roger Federer |
Fernando González |
6–3, 6–2, 7–6(7–3)
|
2007 |
Roger Federer (2) |
Jarkko Nieminen |
6–3, 6–4
|
2008 |
Roger Federer (3) |
David Nalbandian |
6–3, 6–4
|
2009 |
Novak Djoković |
Roger Federer |
6–4, 4–6, 6–2
|
2010 |
Roger Federer (4) |
Novak Djoković |
6–4, 3–6, 6–1
|
2011 |
Roger Federer (5) |
Kei Nišikori |
6–1, 6–3
|
2012 |
Juan Martín del Potro |
Roger Federer |
6–4, 6–7(5–7), 7–6(7–3)
|
2013 |
Juan Martín del Potro (2) |
Roger Federer |
7–6(7–3), 2–6, 6–4
|
2014 |
Roger Federer (6) |
David Goffin |
6–2, 6–2
|
2015 |
Roger Federer (7) |
Rafael Nadal |
6–3, 5–7, 6–3
|
2016 |
Marin Čilić |
Kei Nišikori |
6–1, 7–6(7–5)
|
2017 |
Roger Federer (8) |
Juan Martín del Potro |
6–7(5–7), 6–4, 6–3
|
2018 |
Roger Federer (9) |
Marius Copil |
7–6(7–5), 6–4
|
2019 |
Roger Federer (10) |
Alex de Minaur |
6–2, 6–2
|
2020 |
zrušeno kvůli pandemii koronaviru
|
2021
|
2022 |
Félix Auger-Aliassime |
Holger Rune |
6–3, 7–5
|
2023 |
Félix Auger-Aliassime (2) |
Hubert Hurkacz |
7–6(7–3), 7–6(7–5)
|
2024 |
Giovanni Mpetshi Perricard |
Ben Shelton |
6–4, 7–6(7–4)
|
Čtyřhra
Rok
|
vítězové
|
finalisté
|
výsledek
|
1976 |
Frew McMillan
Tom Okker |
Jiří Hřebec
Jan Kodeš |
6–4, 7–6, 6–4
|
1977 |
Mark Cox
Buster Mottram |
John Feaver
John James |
7–5, 6–4, 6–3
|
1978 |
Wojciech Fibak
John McEnroe |
Bruce Manson
Andrew Pattison |
7–6, 7–5
|
1979 |
Bob Hewitt
Frew McMillan (2) |
Brian Gottfried
Raúl Ramírez |
6–3, 6–4
|
1980 |
Kevin Curren
Steve Denton |
Bob Hewitt
Frew McMillan |
6–7, 6–4, 6–4
|
1981 |
José Luis Clerc
Ilie Năstase |
Markus Günthardt
Pavel Složil |
7–6, 6–7, 7–6
|
1982 |
Henri Leconte
Yannick Noah |
Fritz Buehning
Pavel Složil |
6–2, 6–2
|
1983 |
Pavel Složil
Tomáš Šmíd |
Stefan Edberg
Florin Segărceanu |
6–1, 3–6, 7–6
|
1984 |
Pavel Složil (2)
Tomáš Šmíd (2) |
Stefan Edberg
Tim Wilkison |
7–6, 6–2
|
1985 |
Tim Gullikson
Tom Gullikson |
Mark Dickson
Tim Wilkison |
4–6, 6–4, 6–4
|
1986 |
Guy Forget
Yannick Noah (2) |
Jan Gunnarsson
Tomáš Šmíd |
7–6, 6–4
|
1987 |
Anders Järryd
Tomáš Šmíd (3) |
Stanislav Birner
Jaroslav Navrátil |
6–4, 6–3
|
1988 |
Jakob Hlasek
Tomáš Šmíd (4) |
Jeremy Bates
Peter Lundgren |
6–3, 6–1
|
1989 |
Udo Riglewski
Michael Stich |
Omar Camporese
Claudio Mezzadri |
6–3, 4–6, 6–0
|
1990 |
Stefan Kruger
Christo van Rensburg |
Neil Broad
Gary Muller |
4–6, 7–6, 6–3
|
1991 |
Jakob Hlasek (2)
Patrick McEnroe |
Petr Korda
John McEnroe |
3–6, 7–6, 7–6
|
1992 |
Tom Nijssen
Cyril Suk |
Karel Nováček
David Rikl |
6–3, 6–4
|
1993 |
Byron Black
Jonathan Stark |
Brad Pearce
Dave Randall |
3–6, 7–5, 6–3
|
1994 |
Patrick McEnroe (2)
Jared Palmer |
Lan Bale
John-Laffnie de Jager |
6–3, 7–6
|
1995 |
Cyril Suk (2)
Daniel Vacek |
Mark Keil
Peter Nyborg |
3–6, 6–3, 6–3
|
1996 |
Jevgenij Kafelnikov
Daniel Vacek (2) |
David Adams
Menno Oosting |
6–3, 6–4
|
1997 |
Tim Henman
Marc Rosset |
Karsten Braasch
Jim Grabb |
7–6, 6–7, 7–6
|
1998 |
Olivier Delaître
Fabrice Santoro |
Piet Norval
Kevin Ullyett |
6–3, 7–6
|
1999 |
Brent Haygarth
Aleksandar Kitinov |
Jiří Novák
David Rikl |
0–6, 6–4, 7–5
|
2000 |
Donald Johnson
Piet Norval |
Roger Federer
Dominik Hrbatý |
7–6(11–9), 4–6, 7–6(7–4)
|
2001 |
Ellis Ferreira
Rick Leach |
Maheš Bhúpatí
Leander Paes |
7–6(7–3), 6–4
|
2002 |
Bob Bryan
Mike Bryan |
Mark Knowles
Daniel Nestor |
7–6(7–1), 7–5
|
2003 |
Mark Knowles
Daniel Nestor |
Lucas Arnold Ker
Mariano Hood |
6–4, 6–2
|
2004 |
Bob Bryan (2)
Mike Bryan (2) |
Lucas Arnold Ker
Mariano Hood |
7–6(11–9), 6–2
|
2005 |
Agustín Calleri
Fernando González |
Stephen Huss
Wesley Moodie |
7–5, 7–5
|
2006 |
Mark Knowles (2)
Daniel Nestor (2) |
Mariusz Fyrstenberg
Marcin Matkowski |
4–6, 6–4,
|
2007 |
Bob Bryan (3)
Mike Bryan (3) |
James Blake
Mark Knowles |
6–1, 6–1
|
2008 |
Maheš Bhúpatí
Mark Knowles (3) |
Christopher Kas
Philipp Kohlschreiber |
6–3, 6–3
|
2009 |
Daniel Nestor (3)
Nenad Zimonjić |
Bob Bryan
Mike Bryan |
6–2, 6–3
|
2010 |
Bob Bryan (4)
Mike Bryan (4) |
Daniel Nestor
Nenad Zimonjić |
6–3, 3–6,
|
2011 |
Michaël Llodra
Nenad Zimonjić (2) |
Max Mirnyj
Daniel Nestor |
6–4, 7–5
|
2012 |
Daniel Nestor (4)
Nenad Zimonjić (3) |
Treat Conrad Huey
Dominic Inglot |
7–5, 6–7(4–7),
|
2013 |
Treat Conrad Huey
Dominic Inglot |
Julian Knowle
Oliver Marach |
6–3, 3–6,
|
2014 |
Vasek Pospisil
Nenad Zimonjić (4) |
Marin Draganja
Henri Kontinen |
7–6(15–13), 1–6,
|
2015 |
Alexander Peya
Bruno Soares |
Jamie Murray
John Peers |
7–5, 7–5
|
2016 |
Marcel Granollers Jack Sock |
Robert Lindstedt Michael Venus |
6–3, 6–4
|
2017 |
Ivan Dodig Marcel Granollers (2) |
Fabrice Martin Édouard Roger-Vasselin |
7–5, 7–6(8–6)
|
2018 |
Dominic Inglot (2) Franko Škugor |
Alexander Zverev Mischa Zverev |
6–2, 7–5
|
2019 |
Jean-Julien Rojer Horia Tecău |
Taylor Fritz Reilly Opelka |
7–5, 6–3
|
2020 |
zrušeno kvůli pandemii koronaviru
|
2021
|
2022 |
Ivan Dodig (2) Austin Krajicek |
Nicolas Mahut Édouard Roger-Vasselin |
6–4, 7–6(7–5)
|
2023 |
Santiago González Édouard Roger-Vasselin |
Hugo Nys Jan Zieliński |
6–7(8–10), 7–6(7–3),
|
2024 |
Jamie Murray John Peers |
Wesley Koolhof Nikola Mektić |
6–3, 7–5
|
Rekordy
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Davidoff Swiss Indoors na anglické Wikipedii.
- ↑ Pizza pro vás všechny! Roger Federer slavil titul z Basileje se sběrači. iSport.cz . 2014-10-27 . Dostupné online.
- ↑ SWISS INDOORS BASEL – ATP MEDIA NOTES . ATP Tour, Inc., 2024-10-21 . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ SWISS INDOORS BASEL – ATP MEDIA NOTES | DAY 7 – SUNDAY 27 OCTOBER 2024 . ATP Tour, Inc., 2024-10-27 . Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy