Svatá Kateřina (Chudenín) je dnes vysoce aktuální a aktuální téma, které přitahuje pozornost odborníků i laické veřejnosti. Je to téma, které nenechává nikoho lhostejným, protože jeho dopady mohou být velmi významné v různých oblastech společnosti. Z tohoto důvodu je důležité ponořit se hlouběji do Svatá Kateřina (Chudenín), abyste pochopili jeho dopad a vyvolali o něm informovanou debatu. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Svatá Kateřina (Chudenín), od jeho původu a vývoje až po jeho možné důsledky v budoucnosti. Kromě toho budeme analyzovat různé pohledy na Svatá Kateřina (Chudenín) s cílem obohatit znalosti a poskytnout ucelenější a globálnější vizi na toto téma.
Svatá Kateřina | |
---|---|
![]() škola a kostel, okolo roku 1915 | |
Lokalita | |
Charakter | malá vesnice |
Obec | Chudenín |
Okres | Klatovy |
Kraj | Plzeňský kraj |
Historická země | Čechy |
Stát | ![]() |
Zeměpisné souřadnice | 49°16′23″ s. š., 13°3′58″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 19 (2021)[1] |
Katastrální území | Svatá Kateřina u Chudenína (10,05 km²) |
Nadmořská výška | 630 m n. m. |
PSČ | 340 22 |
Počet domů | 11 (2021)[2] |
![]() ![]() Svatá Kateřina | |
Další údaje | |
Kód části obce | 54704 |
Kód k. ú. | 654701 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
![]() | |
![]() Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Svatá Kateřina je malá vesnice, část obce Chudenín v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Leží necelých šest kilometrů západně od Nýrska nedaleko hranice s Německem. Někdejší královácká rychta, jedna z osmi na Šumavě (její obyvatelé byli poddanými krále). Leží ve svahu nad údolím Chodské Úhlavy, za ním se pak terén strmě zvedá směrem ke Královskému hvozdu.
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1654.[3]
Osada byla založena asi v 16. století na zemské obchodní stezce spojující Čechy s Bavorskem, na nejnižším místě Královského hvozdu při samé zemské hranici. Podle farní kroniky byl v roce 1604 položen základ kostela svaté Kateřiny, po němž dostala obec jméno. Podle urbáře z roku 1617 patřilo ke Svaté Kateřině sedmnáct stavení.[4] Od roku 1816 byla ve vsi škola a od roku 1857 fara. Před začátkem druhé světové války měla ves 98 stavení a 583 obyvatel.
Po roce 1945 bylo německé obyvatelstvo vysídleno. V padesátých letech byl uzavřen hraniční přechod, obec se ocitla na okraji hraničního pásma (od sedmdesátých let procházely příhraniční dráty ze tří stran přímo za posledními domky vsi), čímž nastalo postupné ničení vsi. Fara už nestojí, kostel v šedesátých letech odstřelilo vojsko. Devadesát procent zástavby v období socialismu zaniklo, obyvatel ubylo ještě více.
Na bývalé návsi zůstaly jen tři domky při silnici II/191 k hranici a pár izolovaně stojících domků roztroušených různě v prostoru bývalé vsi. Kostel svaté Kateřiny zanikl bez výraznějších stop (stával na bývalém hřbitově), zbytky hřbitova (dnes březový hájek vedle návsi) byly pietně upraveny po roce 1990. Prostor návsi narušilo napřímení a rozšíření silnice k hranici po roce 1990. Fara, škola i stará celnice zanikly rovněž.
V roce 1993 zde byl obnoven silniční hraniční přechod Svatá Kateřina – Neukirchen beim Heiligen Blut.
Na louce asi tři čtvrtě kilometru jihozápadně od vesnice roste památný strom – Lípa u Svaté Kateřiny. Do katastru Svaté Kateřiny zasahuje jedna z částí přírodní památky Královský hvozd (část údolí Chodské Úhlavy).
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 660 | 609 | 624 | 551 | 532 | 570 | 583 | 66 | 53 | 32 | 26 | 29 | 21 | 17 | 19 |
Počet domů | 95 | 96 | 98 | 92 | 91 | 91 | 98 | 31 | 31 | 6 | 7 | 11 | 11 | 10 | 11 |