V dnešním světě je Svatá Benigna vysoce relevantní téma, které upoutalo pozornost jednotlivců všech typů. Od svého dopadu na každodenní život až po dopad na společnost obecně, Svatá Benigna vyvolal neustálé diskuse a vedl k hledání inovativních řešení. S multidisciplinárním přístupem se tento článek snaží prozkoumat různé aspekty související s Svatá Benigna a nabízí komplexní a aktualizovanou vizi na toto téma. Prostřednictvím analýzy různých případových studií je cílem poskytnout čtenáři globální a kritickou vizi, která umožní lépe pochopit význam Svatá Benigna v dnešním světě a jeho možné důsledky pro budoucnost.
Svatá Benigna | |
---|---|
![]() Svatá Benigna | |
panna a mučednice | |
Narození | ? |
Úmrtí | snad 449? |
Uctívána církvemi | římskokatolická církev |
Významné zasvěcené kostely | klášterní kostel, Zaječov-Sv. Dobrotivá |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Svatá Benigna († snad 449?[1]) je v římskokatolické církvi uctívána jako světice s titulem panny a mučednice. Její jméno v české verzi „Svatá Dobrotivá“ připomíná název kláštera v Zaječově v okrese Beroun ve Středočeském kraji.[2]
O životě sv. Benigny existují pouze kusé informace. Podle legendy byla jednou z jedenácti družek svaté Voršily, které všechny povražili Hunové, když se navracely zpět do Říma.[3] Je třeba však dodat, že nejstarší zmínky v legendě o sv. Voršile mezi jedenácti původními družkami jméno sv. Benigny nezmiňují.[4]
Podle jiných údajů, přičemž se zřejmě jedná o jinou Benignu, která však zřejmě měla tradované jméno podle starověké mučednice a družky sv. Voršily, byla tato Benigna členkou cisterciáckého řádu v polské Trzebnici (německy Trebnitz). Podle podání zahynula mučednickou smrtí u Wroclavi během mongolského nájezdu pravděpodobně v roce 1241. Katolický kalendář svátek této svaté Benigny připomíná 20. června.[5]
V českých zemích, na základě překladu jejího jména, se vžilo pro ni pojmenování Svatá Dobrotivá. Je spolupatronkou augustiniánského klášterního kostela v Zaječově.[5]