V dnešním světě je Svědomí (film) téma, které nabylo nebývalého významu. Od svého vzniku vzbuzuje velký zájem a je předmětem mnoha studií a výzkumů v různých oblastech. Postupem času se Svědomí (film) vyvíjel a přizpůsoboval změnám ve společnosti a stal se aktuálním tématem, které nadále vyvolává diskuse a kontroverze. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Svědomí (film), analyzujeme jeho dnešní dopad a zamyslíme se nad jeho významem v současném světě.
Svědomí | |
---|---|
Původní název | Svědomí |
Země původu | ![]() |
Jazyk | čeština |
Délka | 101 min. |
Žánr | drama |
Námět | Vladimír Valenta |
Scénář | Jiří Fried, J. A. Novotný |
Režie | Jiří Krejčík |
Obsazení a filmový štáb | |
Hlavní role | Miloš Nedbal, Marie Vášová, Irena Kačírková, Jan Prokeš, Bohuš Záhorský, Eduard Dubský, František Kovářík |
Hudba | Jiří Šust |
Kamera | Rudolf Stahl |
Střih | Josef Dobřichovský |
Výroba a distribuce | |
Premiéra | 1948 |
Svědomí na FP, ČSFD, Kinoboxu, IMDb Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Svědomí je český film režiséra Jiřího Krejčíka z roku 1948.
Snímek lze označit za jeden z prvních skutečně psychologických filmů české kinematografie. Do kin přišel v době únorového puče, a tak byl kritikou přehlížen či přímo napadán, že se zajímá o „citečky“ jednotlivce, když v republice jde o blaho a životy všech.
Muž (Miloš Nedbal) usmrtí dítě při dopravní nehodě, avšak z místa činu ujede, protože zrovna veze svou milenku, která jej potom vydírá. Podle popisu v novinách pozná jeho syn, že pachatelem je otec, což společně s výčitkami svědomí přiměje muže, aby se přiznal.