[Var1] je téma, které vyvolalo velký zájem v dnešní společnosti. Postupem času získal nesporný význam v různých oblastech, od politiky po technologie. S přechodem do digitálního věku se [Var1] stal zásadním problémem, který přímo i nepřímo ovlivňuje naše životy. Jeho dopad sahá od osobních až po globální problémy a jeho diskuse a analýza jsou zásadní pro pochopení světa, ve kterém žijeme. V tomto článku prozkoumáme různé perspektivy [Var1] a jeho vlivu na moderní společnost.
![]() | |
---|---|
Svída pochybná (Cornus controversa) | |
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
![]() málo dotčený[1] | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
Řád | dřínotvaré (Cornales) |
Čeleď | dřínovité (Cornaceae) |
Rod | svída (Cornus) |
Binomické jméno | |
Cornus controversa Hemsl., 1909 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Svída pochybná (Cornus controversa) je opadavý strom s jednoduchými střídavými listy, pocházející z východní Asie. V České republice je občas pěstován jako okrasná dřevina.
Svída pochybná je strom dorůstající výšky až 15, výjimečně až 20 metrů. Kůra je tmavě až žlutavě šedá, hladká, borka je ve stáří podélně rozpukaná. Větve jsou podobně jako u svídy střídavolisté (Cornus alternifolia) horizontálně rozprostřené a budí dojem přeslenitého větvení. Listy jsou jednoduché, střídavé, na líci leskle zelené a lysé, na rubu nasivělé a roztroušeně přitiskle chlupaté. Čepel listů je široce eliptická až široce vejčitá, celokrajná, se 6 až 9 páry postranních žilek. Květy jsou bílé, v plochých, 10 až 15 cm širokých vrcholičnatých květenstvích. Jednotlivé květy jsou 8 až 9 mm velké.[2][3]
Od podobného severoamerického druhu svída střídavolistá (Cornus alternifolia) se liší spíše zaokrouhlenou bází listů a rovnoběžnými chlupy na rubu čepele (svída střídavolistá má bázi listů více klínovitou a chlupy neuspořádané).[3]
Druh je rozšířen v Číně, Bhútánu, severní Indii, Nepálu, v Koreji, Barmě a v Japonsku. Obvykle roste v listnatých nebo smíšených lesích v nadmořské výšce 200 až 2600 m.[2]
Kultivar 'Variegata' s nápadně bíle až narůžověle panašovanými listy je občas pěstován jako okrasná dřevina. Původní forma má význam spíše sbírkový. Svída pochybná je uváděna např. z Arboreta Žampach a z Pražské botanické zahrady v Tróji.[4]