Struna hřbetní

V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Struna hřbetní, analyzujeme jeho dopad v různých kontextech a jeho vliv na dnešní společnost. Od svých počátků až po současnost hraje Struna hřbetní zásadní roli v každodenním životě lidí a je předmětem zájmu a debat v mnoha oblastech. Prostřednictvím hloubkové a podrobné analýzy prozkoumáme klíčové aspekty, díky nimž je Struna hřbetní relevantním tématem hodným studia. Tento článek si klade za cíl nabídnout ucelenou a kompletní vizi Struna hřbetní s cílem poskytnout širší a obohacující porozumění tomuto tématu, od jeho důsledků v kultuře a historii až po jeho spojení s technologií a současnými událostmi.

Kopinatec plžovitý je jeden z bezlebečných živočichů, kteří mají strunu hřbetní po celý život; na tomto schématu je pod číslem (2), hnědě
Průřez lidským embryem, notochord je černé kolečko pod modře vyznačenou nervovou trubicí

Struna hřbetní (chorda dorsalis, též notochord) je společný znak strunatců. Vzniká z entodermu, tzv. chordomezodermu, a tvoří ji pružná chondroidní tkáň, která připomíná chrupavku. Během embryonálního vývoje se jedná o významné indukční centrum, jelikož stimuluje vývoj osových součástí zárodku.[1]

Vznik a evoluční vývoj této struktury je stále diskutovaným tématem.[2]

Výskyt

U pláštěnců mimo vršenek není v dospělosti přítomna. Kopinatci ji mají po celý život. U obratlovců je silně na ústupu (už v embryogenezi), zatlačuje ji chrupavka nebo kostní tkáň. U obratlovců přetrvávají pouze její zbytky jako nucleus pulposus v meziobratlové ploténce [1]

Vývoj u člověka

Klíčem ke vzniku notochordu u lidského embrya je pochopení procesu gastrulace: nořící se epiblastové buňky vytvářejí tímto způsobem entodermální a mezodermální tkáně. Jednou z nich je i notochord čili struna hřbetní. Část buněk vnikajících primitivní brázdičkou do spodní části embrya se stáčí směrem k tzv. prechordální ploténce, o tu se zastaví a vytvoří hlavový úsek notochordu. Následně sice nakrátko zaniká, ale později se opět zvýrazňuje a tvoří pevnou osu vedoucí od Hensenova uzlu (na jednom konci brázdičky) až po prechordální ploténku. Díky procesu neurální indukce později dojde nad chordou ke vzniku nervové trubice (osa nervové soustavy) a později i základů dalších struktur.[3]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b VACEK, Zdeněk. Embryologie. : Grada publishing, 2006. 
  2. ↑ Zihao Sui, Zhihan Zhao and Bo Dong (2021). Origin of the Chordate Notochord. Diversity. 13 (10): 462. doi: https://doi.org/10.3390/d13100462
  3. ↑ Richard Jelínek, et al. Histologie embryologie . 3. lékařská fakulta UK. Dostupné online. 

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.