Stroupeč

Dnes je Stroupeč stále aktuálním společenským tématem. S rostoucí důležitostí tohoto problému je zásadní pochopit jeho důsledky a důsledky. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Stroupeč, od jeho historie až po dnešní dopad. Prostřednictvím podrobné analýzy se snažíme poskytnout úplný a objektivní pohled na Stroupeč s cílem podpořit větší porozumění a diskusi na toto téma. Bez ohledu na úroveň vašich znalostí o Stroupeč doufáme, že tento článek je informativní a podnítí váš zájem dozvědět se více o tomto dnes velmi důležitém tématu.

Stroupeč
Hlavní ulice
Hlavní ulice
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecŽiželice
OkresLouny
KrajÚstecký kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°21′23″ s. š., 13°29′54″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel87 (2021)[1]
Katastrální územíStroupeč (2,4 km²)
PSČ438 01
Počet domů22 (2011)[2]
Stroupeč
Stroupeč
Další údaje
Kód části obce157015
Kód k. ú.757012
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Stroupeč je malá vesnice, část obce Žiželice v okrese Louny. Nachází se asi 3,5 km na jihozápad od Žiželic. V roce 2011 zde trvale žilo 119 obyvatel.[3]

Stroupeč je také název katastrálního území o rozloze 2,4 km².[4]

Název

Název vesnice je odvozen z osobního jména Strúpek ve významu Stroupkův dvůr. V písemných pramenech se objevuje ve tvarech: Strupch (1291), Struphs (1295), de Strupcye (1318), Strupcz (1348), ode vsi Straupcze (1386), Strupczy (1389), in Strupczek (1405), z Strupče (1477), na Stroupeč (1540), w Straupczi (1544), ve vsi Straupczij (1545), Straupecž (1579), na Velikém Strupči (1615) a Straupitz (1787 a 1846).[5]

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1291, kdy král Václav II. potvrdil waldsasskému klášteru cisterciáků vlastnictví dvou lokalit „Strupch“: Wenceslaus rex (monio Waldsas) duas villas Strupch (emtas a civibus Sacensibus confirmat).[6] Na počátku čtrnáctého století se Stroupeč dostala do šlechtických rukou, protože roku 1318 je tu uváděn vladyka Staš, který byl zakladatelem rodu Stroupečských ze Stroupče. Ve čtrnáctém století byla vesnice rozdělena na několik dílů. Součástí jednoho z nich byl hospodářský dvůr, u kterého vznikla tvrz poprvé připomínaná v roce 1474, kdy ji Pavel Hýhara z Loun prodal bratrům Pavlovi a Vaňkovi Čelechovcům z Kralovic. V roce 1538 Jan Čelechovec spojil tři díly do jediného celku, který se však brzy znovu rozpadl, protože roku 1545 část vesnice patřila městu Žatec a další k vintířovskému panství.[7]

Roku 1553 vesnici koupili Štampachové ze Štampachu. Někdy v té době zdejší tvrz zanikla, protože v mladších pramenech se již neuvádí. Místo, kde stávala je neznáme,[7] ale podle Augusta Sedláčka je možné, že stála v blízkém Stroupečku.[8] V roce 1620 panství patřilo Janu Mikuláši Langovi z Langenhartu. Dalšími majiteli se roku 1627 stali Tengnagelové, Švábové z Chvatliny (1633), Horové z Ocelovic (1642), Údrčtí z Údrče a po nich Steinbachové.[7]

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 146 obyvatel (z toho 78 mužů), z nichž bylo třináct Čechoslováků a 133 Němců. Kromě jednoho evangelíka se hlásili k římskokatolické církvi.[9] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 138 obyvatel: dvacet Čechoslováků a 118 Němců. S výjimkou tří evangelíků a jednoho člověka bez vyznání byli římskými katolíky.[10]

Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2011[3][11]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 123 107 113 150 178 146 138 75 70 72 97 73 111 119
Domy 25 25 20 28 24 24 25 25 29 17 15 15 20 22
Data z roku 1961 zahrnují i domy z místní části Přívlaky.

Pamětihodnosti

  • Severozápadně od vesnice se nachází skupina památných stromů tvořená odhadem až 500 let starými duby. Jeden z nich, místními přezdívaný Vrakodávný veledub či Otec lesů, je druhý nejširší v České republice a přežil silný požár.[12]
  • Pod duby stojí do roku 2010 chátrající budova (první zmínka z roku 1291[6]) zvaná Zámeček nebo také Stroupeček, kde v současnosti sídlí alternativní farma Ekozámeček Stroupeček[13] zaměřená mj. na permakulturu, buddhismus (mj. zde přednášel Vlastimil Marek a jeho učeň psal část své povídky o možné budoucí podobě Gaiy) či oživení regionu. Nebýt proaktivity obyvatel farmy, celý Zámeček by podlehl nařízené demolici (novější polovinu budov se ale nepovedlo uchránit).
  • Východně od vesnice se nachází stráň, na které je hodně malých pramenů opakovaně se vsakujících do půdy. Nad prameny je vesnice Záhoří. Na severním a východním okraji obce se nachází přírodní památka Stroupeč, kde se mj. vyskytuje endemit váleček český.
  • Venkovská usedlost č. p. 5[14]

Galerie

  • Jeden kdysi uhynulý dub z památných stromů (některé mladší viz pozadí) ve Stroupečku
    Jeden kdysi uhynulý dub z památných stromů (některé mladší viz pozadí) ve Stroupečku
  • Kaplička
    Kaplička
  • Zámeček Stroupeček, zachráněný před demolicí
    Zámeček Stroupeček, zachráněný před demolicí
  • Statek čp. 5
    Statek čp. 5

Reference

  1. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. .
  2. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. ↑ a b Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-12-15. ISBN 80-250-1310-3. S. 402, 403. 
  4. ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR . 1999-01-01 . Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  5. ↑ PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny (S–Ž). Svazek IV. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. 868 s. Heslo Stroupeč, s. 214. 
  6. ↑ a b VONKA, Ondřej. Historie obce Stroupeček . Zaniklé obce a objekty po roce 1945, 2006-12-08 . Dostupné online. 
  7. ↑ a b c Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Stroupeč – tvrz, s. 53. 
  8. ↑ SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Litoměřicko a Žatecko. Svazek XIV. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 446 s. Kapitola Tvrze u Chomutova, s. 322. 
  9. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 231. 
  10. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 403. 
  11. ↑ Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-04-17. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 308. 
  12. ↑ ULRICHOVÁ, Jana. Zapálili Otce lesů! . . Dostupné online. 
  13. ↑ EKOzámeček Stroupeček. EKOzámeček Stroupeček . EKOzámeček Stroupeček . Dostupné online. 
  14. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky . Praha: Národní památkový ústav . Identifikátor záznamu 154719 : Venkovská usedlost. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ . 

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Části obce Žiželice
Části obce