Strkov (Planá nad Lužnicí)

V tomto článku se ponoříme do fascinujícího světa Strkov (Planá nad Lužnicí), prozkoumáme jeho mnohé aspekty a dozvíme se více o jeho dopadu na různé aspekty společnosti. Od jeho původu až po jeho dnešní význam se podrobně podíváme na Strkov (Planá nad Lužnicí) a jeho vliv na okolní prostředí. Prostřednictvím vyčerpávající analýzy objevíme různé perspektivy, které existují kolem Strkov (Planá nad Lužnicí), stejně jako její význam pro rozvoj různých studijních oborů. Strkov (Planá nad Lužnicí) je bezpochyby fascinující téma, které si zaslouží být prozkoumáno a analyzováno do hloubky, a proto se v tomto článku ponoříme do jeho hlubin.

Strkov
Lokalita
Charaktervelká vesnice
ObecPlaná nad Lužnicí
OkresTábor
KrajJihočeský kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°20′11″ s. š., 14°42′36″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel1 053 (2021)[1]
Katastrální územíPlaná nad Lužnicí (21,42 km²)
PSČ391 11
Počet domů341 (2021)[2]
Strkov
Strkov
Další údaje
Kód části obce405159
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Strkov (německy Sterkow) je velká vesnice, část města Planá nad Lužnicí v okrese Tábor v Jihočeském kraji. Leží na jihu města v mírném kopci. Z většiny je Strkov zastavěn rodinnými domky. Všechny místní části města se nachází v jediném katastrálním území Planá nad Lužnicí. V roce 2011 zde trvale žilo 805 obyvatel.[3]

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1375.[4] Jiné zdroje uvádějí, že již v letech 1370 je zmiňován Lev ze Strkova,. Ten byl zmíněn ještě v roce 1391. V roce 1383 je uváděn Vilém ze Strkova. Pečeť Beneše ze Strkova byla připojena v roce 1415 ke stížnému listu proti upálení Mistra Jana Husa. Dalším vlastníkem Strkova byl Oldřich II. z Rožmberka. Ten jej prodal městu Tábor, které si v roce 1542 nechalo zapsat (vložit) Strkov (tvrz, dvůr a ves) do zemských desek. V letech 1548 až 1594 patřil Strkov opět Rožmberkům a v letech 1594 až 1656 opět městu Tábor. V roce 1656 byl Strkov koupen Kryštofem Karlem Přehořovským z Kvasejovic, který jej připojil k panství Želeč.[5] V roce 1903 si ve Strkově nechal postavit zámek, jako své letní sídlo, Otto Nepomuk z Harrachu.

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[6][7]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 133 115 108 119 116 157 162 163 316 397 432 468 507 805 1 053
Počet domů 11 11 12 12 20 20 28 60 60 89 109 138 156 269 341

Pamětihodnosti

  • Zámek Strkov, č.p. 1, na jihovýchodním okraji Strkova[8]
  • Tři lípy a dub v zámeckém parku byly roku 1998[9] vyhlášeny památnými stromy jako Strkovské lípy a dub[10]
  • Stavení č. p. 70 s hodinami ve štítě ve stylu selského baroka a korouhvičkou ve tvaru ryby

Zajímavosti

  • V létě 1913 pobýval na strkovském zámku Oskar Nedbal, který zde pracoval na dokončení své operety Vinobraní.[11]
  • Některé zdroje uvádějí, že zámek Strkov mohl být inspirací pro popis zámku v románu Zámek od Franze Kafky,[11][12]
  • Ve strkovské restauraci bývali hosty herci Josef Kemr a Rudolf Hrušínský.[13]
  • Komín bývalé továrny je obýván čápy.

Další fotografie

  • Strkovská ulice
    Strkovská ulice
  • Ulice Nad Hejtmanem
    Ulice Nad Hejtmanem
  • Zámecký park
    Zámecký park

Odkazy

Reference

  1. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. .
  2. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
  3. ↑ Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 215. 
  4. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 264. 
  5. ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (V): Jižní Čechy. Příprava vydání Karel Tříska a kol.. : Nakladatelství Svoboda, 1986. S. 183. 
  6. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 . Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 . Dostupné online. 
  7. ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data . . Dostupné online. 
  8. ↑ Zamecek Strkov (GC1ZMCH), Jihočeský kraj, Česká republika, Knoflikari . Geocaching.com . Dostupné online. 
  9. ↑ Koncepce ochrany přírody a krajiny Jihočeského kraje, analytická část koncepce ochrany přírody a krajiny schválená Radou JčK dne 20. 3. 2008 (usnesení č. 256/2008/RK) a návrhová část schválená Radou JčK dne 7. 10. 2008 (usnesení č. 1083/2008/RK), Příloha č. 5 – Seznam památných stromů Archivováno 25. 5. 2015 na Wayback Machine.
  10. ↑ Památné stromy . Sezimovo Ústí . Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-04-15. 
  11. ↑ a b Vítejte v Toulavě!. www.toulava.cz . . Dostupné online. 
  12. ↑ Planá ožije Kafkou, psal tu dílo Zámek. E15.cz . . Dostupné online. 
  13. ↑ Tam, kde si podávali dveře Kafka, Masaryk i Hrušínských. Časopis Barbar . . Dostupné online. 

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Části města Planá nad Lužnicí
Části obce