V dnešní době je Strakonická (Praha) tématem, které v dnešní společnosti nabylo velkého významu. Význam Strakonická (Praha) roste díky různým faktorům, které vedly k tomu, že se stal tématem obecného zájmu. Od svého dopadu na každodenní životy lidí až po vliv v profesních oblastech se Strakonická (Praha) stal široce diskutovaným tématem v různých médiích. Proto je klíčové důkladně analyzovat důsledky a dopady, které má Strakonická (Praha) na dnešní společnost, abychom plně porozuměli jeho rozsahu a důležitosti.
| |||
---|---|---|---|
![]() Strakonická u Barrandovského mostu | |||
Umístění | |||
Stát | ![]() | ||
Město | Praha | ||
Městská část | Praha 5, Praha-Zbraslav | ||
Část obce | Smíchov, Zbraslav | ||
Poloha | 50°1′9,99″ s. š., 14°23′38,77″ v. d. | ||
Začíná na | Svornosti, Horní nábřeží | ||
Končí na | dálnice D4 | ||
Historie | |||
Pojmenováno po | Strakonice | ||
Další údaje | |||
Kód ulice | 481076 | ||
![]() | |||
![]() | |||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Strakonická je název pražské ulice, která vede ze Smíchova přes Zbraslav až k hranicím Prahy. Skládá se ze tří úseků. První úsek je klasickou ulicí, zbylé dva mají charakter rychlostní silnice. Druhý je součástí městského okruhu, třetí část se nazývá Chuchelská radiála.
Strakonická vzniká spojením Hořejšího nábřeží a ulice Svornosti nedaleko Vyšehradského železniční mostu. Dále pokračuje na jih podél Vltavy a Smíchovského nádraží. U Zlíchova se napojuje na městský okruh (ulice Dobříšská), který dále pokračuje pod jejím jménem. Poté následuje velká mimoúrovňová křižovatka s napojením na Barrandovský most. Poslední a nejdelší úsek ulice jinak zvaný Chuchelská radiála vede pod Barrandovskými skalami přes Malou Chuchli a Velkou Chuchli. V Lahovicích překračuje mostem Berounku. V další mimoúrovňové křižovatce u Radotínského mostu se setkává s pražským okruhem. Obchází ze západní strany Zbraslav, kde přetíná Lipanský potok a mrtvé rameno Berounky (Krňák) a nakonec opouští Prahu, kde na ní navazuje dálnice D4.
Výstavba Strakonické probíhala v padesátých a šedesátých letech 20. století společně s konstrukcí Barrandovského mostu jako součást takzvaného základního komunikačního systému (ZÁKOSu), který měl změnit dopravní systém v metropoli.