V tomto článku prozkoumáme vše, co souvisí s Stanislava Pošustová, od jeho původu až po jeho dopad na moderní společnost. Stanislava Pošustová je tématem zájmu po celá desetiletí, jeho kořeny sahají do starověku a jeho význam je hmatatelný i dnes. V průběhu historie Stanislava Pošustová podnítil debatu, byl zdrojem inspirace pro umělce a měl významný dopad na populární kulturu. V tomto článku prozkoumáme nejdůležitější aspekty Stanislava Pošustová, od jeho významu ve společnosti až po jeho vývoj v čase.
Stanislava Pošustová | |
---|---|
Narození | 4. ledna 1948 (77 let) Praha |
Alma mater | Univerzita Karlova |
Povolání | překladatelka a knihovnice |
Rodiče | Stanislav Pošusta |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Stanislava Pošustová (provdaná Menšíková) (* 4. ledna 1948, Praha) je česká překladatelka a knihovnice. Překládá z angličtiny, především knihy z žánrů fantasy, beletrie a literatury faktu. Vystudovala Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, kde získala doktorát z filozofie. V období normalizace se podílela na výrobě samizdatové literatury.[1]
Do češtiny přeložila přes 50 titulů. Je dvorní překladatelkou knih J. R. R. Tolkiena do češtiny. Jejím vůbec nejznámějším překladem je Tolkienova trilogie Pán prstenů a na ní navazující další knihy. Překlad původně vznikl pro její osobní potřebu v letech 1979–1980. Oficiálně vyšel až v letech 1990–1992. Následující Tolkienovo dílo Silmarillion překládala hned dvakrát, protože původní samizdatová verze z roku 1981 se ještě před vydáním (1992) ztratila kdesi mezi disidenty. Překládala také fantasy literaturu od H. P. Lovecrafta, ovšem díla J. R. R. Tolkiena považuje v rámci fantasy literatury za nadstandardní.[2]
Významně jsou v její tvorbě zastoupeny také Případy bratra Cadfaela od Ellis Petersové.
Jejím otcem byl československý politik Stanislav Pošusta.[1]