Dnes se chceme věnovat velmi důležitému tématu: Staničení. Jde o téma, které v poslední době vyvolalo velký zájem a diskuse, a proto jsme se rozhodli věnovat mu celý článek, abychom jej analyzovali do hloubky. Staničení je téma, které ovlivnilo velké množství lidí po celém světě, protože má důsledky v různých oblastech společnosti. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Staničení, od jeho původu a vývoje až po jeho důsledky a možná řešení. Doufáme, že tento článek bude pro naše čtenáře velmi užitečný a poskytne jim větší jasnost a porozumění o Staničení.
Staničení, též piketáž,[1] je takový způsob udávání vzdáleností, kdy je vzdálenost místa měřena vždy k určitému výchozímu bodu. V technickém kreslení se jako kótování staničením označuje udání poloh vzhledem k téže základně (na rozdíl od obecného kótování, které udává vzdálenost mezi dvěma body).
Staničení je používáno při popisu pozemních komunikací a železnic,[2] kdy je nazýváno také kilometráž. V projektové dokumentaci se většinou udává v kilometrech či metrech s přesností na centimetry či milimetry, navenek (pro uživatele) je udáváno v kilometrech s přesností na hektometry. V evidenci české silniční a dálniční sítě (uzlový lokalizační systém) je udáváno s přesností na metry. Výchozím bodem (nultým kilometrem) je stanovený počátek dané komunikace (např. křižovatka, železniční stanice, odbočka).
U vodních toků je stanoveným výchozím bodem obvykle ústí řeky nebo potoka do jiného toku nebo vodní plochy.